
Roku 1395 je uváděn Býšov jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova, z nejbližších dalších nástupců známe Petra (1410), Bohuslava (1414) a Oldřicha (1440). V r. 1534 se připomíná Jan Býšovec z Býšova, který si roku 1545 dal do zemských desek zapsat tvrz, dvůr a vesnice Býšov a Všemyslice. Ke statku ještě přikoupil roku 1558 ves Knín. Po jeho smrti došlo k dělení rodinného majetku, přičemž Býšov dostal Jan mladší Býšovec. Před rokem 1615 získal býšovský statek Dětřich Malovec z Malovic a připojil ji k hlubockému panství. V 17. století byla tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před rokem 1617. Zachovalá hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 80. letech školní zemědělský podnik Vysoké školy zemědělské v Praze, nyní prázdná.
Býšov je uváděn jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova
Vlastní tvrz Petr z Býšova
Ve vlastnictví Bohuslava z Býšova
V vlastnictní Oldřicha z Býšova
Se připomíná Jan Býšovec z Býšova
Jan Býšovec z Býšova dal do zemských desek zapsat tvrz, dvůr a vesnice Býšov a Všemyslice.
Jan Býšovec z Býšova ke statku ještě přikoupil ves Knín
Tvrz byla opuštěna a přeměněna v sýpku.
Získal býšovský statek Dětřich Malovec z Malovic a připojil jej k hlubockému panství.
Byla postavena část hospodářského dvora.
Dvůr sloužil jako školní zemědělský podnik Vysoké školy zemědělské v Praze.
tvrz stojící v opuštěném a zcela zdevastovaném hospodářském dvoře je volně přístupná, vstup ovšem pouze na vlastní riziko
došlo k demolici převážné většiny dvora
Tvrz a okolní pozemky jsou oploceny vstup dle návštěvních hodin