celkový pohled na Starý zámek od vstupu do areálu farního kostela
© Jan P. Štěpánek 09/2011
Starší kamenný hrad z poloviny 13. století, přestavěný na počátku 16. století v renesanční zámek. Ten vzal zcela za své při přestavbě areálu zámku na papírnu v roce 1835. Dnes tak v jižním sousedství farního kostela, západně od náměstí, návštěvník nalezne pouze nevýraznou zchátralou budovu bývalé papírny, ničím nepřipomínající někdejší šlechtické sídlo.
První zmínka o hradu se činí společně s městem v roce 1316, kdy byl Janem Lucemburským zastaven Půtovi z Turgova. Existuje však předpoklad že město i s hradem bylo založeno již králem Přemyslem Otakarem II. Hrad byl založen spolu s farním kostelem a farou na západě města vně jeho opevnění, na mírném návrší nad levým břehem Labe a pozdějšího mlýnského náhonu. ...V roce 1359 císař Karel IV. hrad Půtovým dědicům hrad odňal a zastavil jej magdeburskému purkrabímu Purkartovi. Po jeho smrti se hrad navrátil do držení rodu pánů z Turgova, kteří zde seděli až do roku 1400, kdy je vystřídal rod Krušinů z Lichtemburka. V roce 1424 se hrad pokusil dobýt Jan Žižka z Trocnova. V 15. století se zde vystřídaly rody Zajíců z Házmburka, Šanovců ze Šanova a v roce 1519 pak Jan z Vartemberka a od roku 1521 Valdštejnové. Ti hradu vtiskli jeho pozdější renesanční podobu, patrně za Jiřího a Hanibala Valdštejnů. V roce 1610 zámek vyhořel. Valdštejnové vládli Hostinnému více než sto let. Za dalších majitelů hrad přestavěný na zámek již pouze chátral, k roku 1759 se objekt uvádí jako velmi sešlý. Ještě v roce 1794 byl obýván, i když v havarijním stavu. Počátkem 19. století byl zámek využíván jako kanceláře a byty vrchnostenských úředníků. V letech 1835 - 36 byl objekt změněn v papíru, dnes zcela přestavěnou a chátrající.
|
Přihlášení |
