
Kostel je orientovaný, srubové konstrukce, zdi i věž jsou pokryty šindeli. Loď je od východu zakončena trojbokým presbyteriem se čtverhrannou sakristií od severu. Loď má hřebenovou střechu zakončenou nad presbytářem trojboce, sakristie a další drobné prvky mají malé pultové stříšky. Krytinu všech střech tvoří šindele. Věž je čtyřboká, konická, s boky i střechou také pokrytými šindeli. Od jihu je připojena k lodi čtverhranná kaple Matky Boží s trojbokým závěrem.
Výzdobě interiéru dominuje polychromie (renesanční z pol. 16. století a manýristická z poč. 17. století) odkryta při rekonstrukci v letech 1994–97. Kromě dekorativních motivů to je monumentální vyobrazení sv. Kryštofa na severní zdi lodi, kompozice Posledního soudu na stěně presbyteria, postavy andělů z Arma Christi na východní stěně lodi či řada 12 apoštolů s Kristem na parapetu hudebního chóru. Z 18. století pocházejí křtitelnice, oltáře a kazatelna, z počátku 19. století je náhrobek Stanislava Jablonovského.
století. Kolem poloviny 16. století byl kostel vyzdoben renesanční polychromií, pravděpodobně nákladem korunního místokancléře Jana Ocieskieho a jeho ženy Žofie, kterým tehdy Trzcinica patřila. Na konci 16. století byla od západu k lodi přistavěna věžovitá zvonice. V 1. polovině 17. století byl kostel znovu vyzdoben polychromií. Na počátku 19. století byl kostel přestavěn, mimo jiné byla k lodi od jihu přistavěna kaple Matky Boží a kostel byl opatřen bedněním. O století později byla přestavěna věž, zamalovány polychromie a střechy pokryl plech. Od roku 1995 probíhala kompletní rekonstrukce, která kostelu navrátila jeho původní středověkou podobu.