kostel Povýšení sv. Kříže

Vnějšek byl barokizován, věž byla druhotně přistavěna. Roku 1882 byl kostel výrazně upraven včetně zvýšení věže a prodloužení lodi. V presbyteriu, zaklenutém polem křížové klenby s bohatě profilovanými žebry, se uchovalo několik náhrobníků z 15. a 16.století. Přilehlý hřbitov byl zrušen a na místě zůstalo jen několik náhrobků při hřbitovní zdi. Vzrostlé stromy na parkově upraveném prostoru kostel značně zakrývají. Nový hřbitov obec vybudovala na opačném břehu řeky Úslavy. Kostel Povýšení sv. Kříže je prostá budova z doby pozdní gotiky, zvenčí barokizovaná. Existuje domněnka, že byl založen některým nepomuckým opatem jako filiální svatyně městského farního chrámu. Čtvercový presbytář, ze dvou stran osvětlený barokními okny, je raně gotický z konce 13. století. Hlavní oltář má kamennou tumbu. Nad svatostánkem je umístěn mohutný dřevěný kříž s Ukřižovaným. Dva andělé ze dřeva, klečící po obou stranách kříže, byly ukradeni v r. 1993, kdy došlo ke vloupání do kostela. Zloděj se dovnitř dostal snadno: vylomil okno v zadní části lodi. Andělé byli později nalezeni rozlámáni v lese a nebylo je již možno opravit. V následujícím roce byly na okna zhotoveny na náklad obce kovové mříže. Klenba presbytáře spočívá na sklípkovaných konzolách. Triumfální oblouk je tupě lomený a hladký. Loď o šířce 7,2 m byla původně dlouhá 9,8 m. Podle zápisu ve školní kronice z r. 1891 byl v kostele zdvižen rovný strop nad lodí o 60 cm. V r. 1882 byla zvýšena věž a provedena přístavba lodi, protože kostel byl pro velký počet věřících malý. Nyní je loď dlouhá 17,05 m. Jsou v ní dvě řady lavic, renovovaných v r. 1995. Postranní levý oltář i kazatelna byly odstraněny kvůli špatnému stavu také v r. 1995, kdy byly provedeny nové vnitřní omítky a instalováno nové osvětlení. Na místě levého oltáře je zavěšen od r. 1966 moderní obraz Kristovy hlavy od akad. malíře Sobotky. Tento umělec viděl kdysi na jedné pražské výstavě fotografii interiéru našeho kostela a obraz přímo pro náš kostel namaloval. Pod obrazem stojí cínová křtitelnice ze 17. stol. Blízko ní je renesanční náhrobek, na kterém je znatelný nápis Panna Alena. Zřejmě se jedná o hrob manželky Jindřicha Lapáčka ze Rzavého. Střed pravého oltáře byl částečně nově upraven péčí Tomáše Tykala z Novotník v r. 2003. Byl z něj odstraněn poničený obraz Panny Marie s Dítětem a umístěna tam socha Jezulátka, která stávala původně na levém oltáři. Socha Krista z pravého postranního oltáře a socha Panny Marie z levého postranního oltáře byly postaveny na konzole k oknu, vlevo od hlavního vchodu v r. 2003. Dřevěná zpovědnice byla posunuta od zdi doprostřed pod kruchtu. Původních čtrnáct obrazů křížové cesty bylo v r. 1996, těsně před prádelskou poutí, nahrazeno zcela moderní křížovou cestou od pražského výtvarníka Pavla Vance. Křížová cesta je zhotovena z bronzového plechu a křížky jsou z dubového štípaného dřeva. V zadní části kostela je lurdská jeskyňka, jediná v širokém okolí. Varhany od pražského varhanáře Emanuela Štěpána Petra (1853-1930) byly v kostele instalovány r. 1901. K východní straně presbytáře přiléhá zděná věž. Podle zápisu ve výše zmíněné školní kronice z r. 1891 měla být do té doby věž od výše 6 metrů prkenná. V tom roce byla navýšena zdivem, zbudován jehlancový krov a ten pokryt plechem. Dne 8. 11. 1891 byl posvěcen kříž a vyzdvižen na věž. Stavbu řídil Vít Růžička z Kláštera. V r. 1995 byly instalovány nové schody na věž: nové železné nahradily původní prkenné. Na podzim r. 2004 byla věž renovována; přitom byly odstraněny shnilé trámy a pozinkovaný plech a zhotovena nová střecha z titan-pozinkovaného plechu šedé barvy. V r. 2004 byly do hrotnice na věži uloženy dvě schránky. Jejich obsah tvoří noviny, mince, propagační materiály, list uvádějící nejdůležitější data o fungování obce a vzorky výrobků tří prádelských firem vyrábějících alkohol. Ve věži bývaly tři zvony: sv. Jan (r. 1652), sv. Václav (r. 1652) a třetí přelitý (r. 1900) od Rudolfa Pernera v Českých Budějovicích ze zvonu Štěpána Pricqveye. Podle nápisů na zvonech je jisté, že první dva zvony věnoval Jindřich Lapáček ze Rzavého na Prádle a Drahkově, soudce zemský. Dnes je ve zvonici jen jeden zvon, který automaticky vyzvání třikrát denně. Od 14. století byl kostel farní, v letech 1683-1786 byl opuštěn, pak zřízena samostatná lokálie a od r. 1857 je opět farní. Z řady kněží, kteří zde sloužili, zůstal v paměti především vlastenecky založený František Květoň, který dne 9. května 1856 poznal v herecké společnosti, putující do Plzně, tehdy již na smrt nemocného Josefa Kajetána Tyla a pohostil jej polévkou. Od r. 2006 připomíná tuto událost pamětní deska na vstupní bráně ke kostelu. Kostel Povýšení sv. Kříže je nyní filiální ve farnosti při arciděkanství Nepomuk a sobotní bohoslužby se v něm konají dvakrát měsíčně.