
První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v r. 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb. Původní trhová ves obdržela nejpozději r. 1413 městská práva, i když jako město byla označována již dříve.
Nepomukem procházejí silnice I/20 z Plzně do Českých Budějovic a silnice II/191 z Klatov do Rožmitálu pod Třemšínem. Přichází sem silnice II/230 od Přeštic. V místní části Dvorec má Nepomuk nádraží na trati 191 z Plzně do Strakonic. Z města vycházejí turistické značky, a to červená (Křižíkova cesta) do Plánice, modrá do Kláštera pod Zelenou horou a zelená do Vrčeně, resp. Oselců.
Dům č. p. 185 je považován za nejstarší měšťanské stavení v Nepomuku. Byl postaven zřejmě ve 14. stol. a sloužil jako správní centrum obce. Sídlila zde rychta, soud, šatlava i hostinec, který zde býval ještě na konci 19. stol. Patrový dům s barokním štítem a branou se dochoval v pozdně klasicistní podobě z pol. 19. století. Nachází se na nároží Přesanického náměstí a ulice J. J. Ryby.
Průčelí do náměstí je hladké o 2 obdélných oknech se štěrbinovým otvorem do sklepa. Nad římsou je štít o 2 pořadích, oddělených římsou, na obvodu mírně zakřivený s vykrojením při patě každého pořadí a nahoře zakončený téměř půlkruhovou římsou. V dolním pořadí mezi dvěma pilastry je oválné okénko. Vlevo na boku do ulice J. J. Ryby, mírně konvexně prohnutém, jsou v přízemí dvě okna (1 menší, 1 normální), v 1. patře 3 okna, různě rozmístěná. Zadní úzká strana má nad hladkým průčelím neoddělený trojúhelný štít, nově vyzděný, v 1. patře 2 okna, ve štítě 2 nová obdélná okna bez výplní. Dvorní průčelí tvoří dřevěná pavlač, z níž vedou dveře do patra, vedle nich jsou 2 okna. Vlevo od pavlače v patře jsou 3 okna bez výplní. Na střeše jsou z každé strany vikýře se sedlovou střechou, krytou eternitovými šablonami. Interiér je nepřístupný: vstupní síň šířkově disponovaná o 2 křížových klenbách, s poklopem do sklepa v levém předním rohu. Vlevo vstup do plochostropé místnosti, obrácené do průčelí, druhá s ní souběžná, je přístupná přes malou místnost proti levé polovině vstupní síně, zřejmě někdejší černou kuchyň, s částmi valeně klenutými a s výsečí. Vpravo od vstupní síně při dvoře místnost o 2 polích křížové klenby a s ní souběžná při ulici valeně klenutá komora s velkou trojúhelnou výsečí nad vstupem z první místnosti. Druhé dveře sem vedou z plochostropé chodbičky vedle kamenných schodů, které jsou situovány proti vchodu do dvora, podkovovitě se zatáčejí a stoupají do horní ústřední prostory s topinkovou dlažbou. Proti schodům vedou dveře na pavlač, na strany k přednímu a zadnímu štítu je po 2 obdélných plochostropých místnostech vedle sebe jako v přízemí. Vstup na půdu obezděný. Vedle štítového průčelí je vpravo ve vodorovně ukončené a prejzy kryté zdi osazena zděná omítaná brána s dvoukřídlými dřevěnými vraty a uprostřed vrátky pro pěší. Brána a ohradní zeď je kryta pultovou stříškou s pálenou krytinou. Po zřízení nové obchvatové silnice byl zbořen gotický sroubek vpravo od brány a jeho pravoúhlý žulový portálek z kvádříků s okosenou hranou byl osazen pro dvířka za rohem vedle brány. Dvířka jsou osazena v ohradní zdi, která je kryta pultovou stříškou s pálenou krytinou. Celý objekt je zapsán v seznamu kulturních památek ČR od r. 1958..