Barokní bezvěžová dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele z r. 1746 přestavěná ze staršího kostelíka. Kolem kostela hřbitov a ohradní kamenná, na sucho kladená ohradní zeď z počátku 18. stol. Kostel i hřbitov se zdí vedeny jako chráněné památky.
Hlavní obrázek místa
západní průčelí kostelíku sv. Jana Křtitele
© Jan P. Štěpánek 06/2009
Architektonicky a umělecky cenný objekt dřevěného katolického kostela sv. Jana Křtitele v obci Lipná, ležící 4 km severovýchodně od města Potštátu. Kostelík se nachází v jižní části této podlouhlé obce a řadí se významem k předním uměleckým stavbám v oblasti Nízkého Jeseníku. Církevně se kostel stal filiálním ke kostelu v Potštátu. Areál kostela, obklopeného hřbitovem s kamennou ohradní zdí, je kdykoliv volně přístupný. Kostel samotný jen v době mše svaté.
Jan P. Štěpánek, 1.7. 2009
popis

Kostel tvoří menší jednolodní 17 m dlouhá roubená stavba široká 9 m s ustoupeným obdélným presbyteriem na východní straně. Venkovní stěny kostela jsou pokryty štípaným šindelem, stejně jako jednoduchá stanová střecha. Uprostřed hřebene střechy vystupuje nad kostel malá zvonička krytá cibulovitou bání, v níž visí dva zvony. Na severní straně je k presbyteriu přistavěna drobná sakristie s vlastním vchodem. Druhý, hlavní vchod se nachází uprostřed západního průčelí a kryje jej drobná šindelem pokrytá stříška. Boční stěny kostela a interiér lodi prosvětlují po obou stranách páry obdélných, půlkruhově zakončených oken. Stejná jsou i po stranách presbyteria. Interiéru dominuje barokní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Malé varhany na kůru prý nesly letopočet 1848, avšak po roce 1948 se poděly neznámo kam. Kolem hřbitova obíhá ohradní zeď z lomového kamene kladeného nasucho se dvěma vstupy.

Jan P. Štěpánek, 1.7. 2009

historie

Historie obce Lipná, dříve též známá jako Lindava (z něm. Lindau), sahá do počátku 14. století. První písemná zmínka se činí k roku 1394. Dějiny obce byly odedávna úzce spjaty s nedalekým městečkem Potštát. Zřejmě již od samotného počátku byl ve vsi zřízen malý dřevěný svatostánek, kaplička, v pozdější době přestavěná na menší roubený kostelík. Dnešní podobu získal kostel po důkladné obnově a přestavbě v roce 1746. Další úpravy se konaly v letech 1772 a 1953. Hřbitov s kamennou ohradní zdí pocházejí z počátku 18. století. Kostel je zařazen na seznam chráněných kulturních památek České republiky.

Jan P. Štěpánek, 1.7. 2009

Komentáře

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Lipná

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 Partutovice
 Hodinová věž
 morový sloup
 Potštát
 Spálov
 Puchart
 kostel sv. Mikuláše
 Soudkova štola
 Lom Olšovec
 větrný mlýn
 kaple
 Švédská skála
 kostel sv. Anny
 zvonice
 zvonice
 Wesselsky mlýn
 Kunzov
 Veselská rozhledna
 Františkův Dvůr
 katovna
 městské hradby
 Odry
 kostel sv. Ondřeje
 Drahotuše
 Klokočov
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Jiří
 hradiště Obírka
 Hranice
 mariánský sloup
 radnice
 Nová synagoga
 Stará Voda
 městské hradby
 Ferdinandův tunel
 kostel sv. Josefa
 Velká Střelná
 kostel sv. Mikuláše
 Polzerova kaple
 Olšová
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Markéty
 kamenný most
 kostel sv. Vavřince
 větrný mlýn
 Svrčov
 Rybáře
 železniční viadukt
 Hranická propast
 lázně
 Velká Střelná
 kaple sv. Peregrina
 Vítkov
 Špičky
 kostel sv. Trojice
 Bores
 vodní mlýn
 kamenný most
 radnice
 fara
 Ústí
 městské opevnění
 obecní špitál
 kaple sv. Josefa
 kaple sv. Petra
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 zvonice
 Kamenec
 radnice
 mariánský sloup
 Floriánská kašna
 synagoga
 kaple sv. Rocha
 Polouvsí
 Lipník nad Bečvou
 kaple
 Hustopeče nad Bečvou
 kostel sv. Mikuláše
 Veselíčko
 větrný mlýn
 Hustopeče nad Bečvou
Základní informace místa
ID místa: 7932
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 2.7.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama