
Kostel tvoří menší jednolodní 17 m dlouhá roubená stavba široká 9 m s ustoupeným obdélným presbyteriem na východní straně. Venkovní stěny kostela jsou pokryty štípaným šindelem, stejně jako jednoduchá stanová střecha. Uprostřed hřebene střechy vystupuje nad kostel malá zvonička krytá cibulovitou bání, v níž visí dva zvony. Na severní straně je k presbyteriu přistavěna drobná sakristie s vlastním vchodem. Druhý, hlavní vchod se nachází uprostřed západního průčelí a kryje jej drobná šindelem pokrytá stříška. Boční stěny kostela a interiér lodi prosvětlují po obou stranách páry obdélných, půlkruhově zakončených oken. Stejná jsou i po stranách presbyteria. Interiéru dominuje barokní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Malé varhany na kůru prý nesly letopočet 1848, avšak po roce 1948 se poděly neznámo kam. Kolem hřbitova obíhá ohradní zeď z lomového kamene kladeného nasucho se dvěma vstupy.
Historie obce Lipná, dříve též známá jako Lindava (z něm. Lindau), sahá do počátku 14. století. První písemná zmínka se činí k roku 1394. Dějiny obce byly odedávna úzce spjaty s nedalekým městečkem Potštát. Zřejmě již od samotného počátku byl ve vsi zřízen malý dřevěný svatostánek, kaplička, v pozdější době přestavěná na menší roubený kostelík. Dnešní podobu získal kostel po důkladné obnově a přestavbě v roce 1746. Další úpravy se konaly v letech 1772 a 1953. Hřbitov s kamennou ohradní zdí pocházejí z počátku 18. století. Kostel je zařazen na seznam chráněných kulturních památek České republiky.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let