Původně gotický kostel, r. 1734 přestavěn do současné stavební podoby. R. 2001 započaly základní opravy kostela – izolace zdí. V letech 2004–2005 byla opravena střecha a fasády, včetně fasádních nátěrů. R. 2008 byl vztyčen kříž Ke cti apoštola Pavla.
Kostel sv. Jakuba Staršího
Z původního kostela se dodnes dochovala cínová křtitelnice, nesoucí letopočet 1619 a kněžiště v gotickém slohu. V roce 1734 byl kostel přebudován do dnešní stavební podoby, s původními dvěma prvky. Hrany valené klenby kněžiště zdobí štukové žebrování. Zdi po obvodu jsou vyztuženy vnějšími opěráky po celém obvodu chrámu. Původně se v kostelní věži nacházelo pět zvonů, z nichž čtyři byly pořízeny v rozmezí let 1755–1759. Největší z nich nesl jméno Jakub a tento byl opatřen nápisem v latině, v překladu znějícím: Roku 1758 měsíci červnu, když Prus marně obléhal Olomouc, jsem byl zničen. Původní zvon nesl letopočet 1495 a říkalo se mu Lutrián. Další zvony byly postupem času zavěšeny do kostelní věže, včetně čtvrtého z nich – Umíráčku. Pátý zvon, datovaný od roku 1755 byl v roce 1770 přemístěn do nové věžičky nad kněžištěm. Roku 1917, v době první světové války, byly všechny čtyři věžní zvony zabaveny ve prospěch válečných účelů. Časem silně poznamenaný zvon z malé věže příčinou krutých mrazů v roce 1942 puknul. Protože i druhá světová válka zanechala na kostele památku v podobě zabavených zvonů, zbyl ve věži osamocený Umíráček. Až v roce 1947 byl do věže zavěšen zvon z opuštěného kostela v nedaleké obci a nový Jakub, třetí v pořadí, byl vyroben ve zvonařské dílně Dyttrich z Brodku u Přerova až v roce 1977. Od tohoto roku jsou ve velké věži spálovského kostela zavěšeny tři zvony.
Jaroslav Šefčík (OÚ Spálov), 14.6. 2009
Sv. Jakub Starší († 43 / 44) byl jedním z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista. Jeho bratrem byl apoštol a evangelista Jan. Bratři pocházeli z rybářské rodiny (tetou jejich matky Salome byla Panna Marie), žijící v Betsaidě u Genezaretského jezera v Palestině. Ježíš Kristus je povolal, když společně s otcem Zebedeem na lodi spravovali sítě. Bratři nechali všeho a následovali Krista (předpokládá se, že odešli po zázračném rybolovu; zdůrazňuje se pohotovost opustit „loď“ lidských jistot a následovat Krista). Pro jejich temperamentní povahu jim dal Ježíš Kristus přezdívku „Boanerghés“ – „Synové hromu“. Jednou, když jim byl při putování do Jeruzaléma odmítnut v jisté samařské vesnici nocleh, chtěli na ní hned svolat oheň z nebe. Měli za to, že po odmítnutí by měl bez prodlení následovat trest. Ježíš byl však proti násilí, a bratry za jejich nápad přísně pokáral. Jakub s Janem patřili ke Kristovým privilegovaným…
číst dále
E. Horáková podle http://cs.wikipedia.org, http://catholica.cz, 1.10. 2012
