Pohled od severu
© Zbyšek Suchý, 04/2007
Kostel sv. Jakuba byl vystavěn r. 1150. Přes mnohé úpravy a přestavby má stále základní znaky románského kostela. Jeho stáří dosvědčuje zejména tloušťka zdiva a zvláště pak apsida a charakteristické sloupky pod emporou. Původně byl kostelem farním až do husitských válek. Tehdy začal být kostelem filiálním a přidělen byl k faře třebechovické. Z nedalekého kláštera Svaté Pole, který byl úplně zničen za husitských válek, byl v kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, jehož původ se odhaduje na 14. nebo počátek 15. století. Do zdi kostela je zasazen náhrobní kámen rytířů z Tamchinů. Na severní straně kostela je zazděna malá kamenná tabulka zvaná Sybilin kámen.
Tato výrazná dominanta široké krajiny byla založena svatopolským klášterem v 2. polovině 12. století, pravděpodobně v r. 1150. Jedná se o jeden z nejstarších kostelů v širokém okolí.Předtím zde však stál dřevěný kostel zasvěcený sv. Klimentu, z něhož se zachovala až do 18. století dřevěná kostelnice a zvonice. Má se za to, že tento dřevěný kostelík mohl býti založen na zdejším pohanském pohřebišti již žáky Methodějovými, vracejícími se z Moravy do Čech. Podle domněnek by tenkrát mělo jít o sedmý kostel v Čechách. K jeho přestavbě došlo tedy v druhé polovině 12. století, kdy již značně zchátralý nevyhovoval. Byl přestavěn do románského slohu a zasvěcen svatému Jakubu, patronu kovkopů, kteří hledali v okolí zlato. V blízkosti kostela se nachází fara, na niž měl podací právo dosazovati kněze blízký cisterciácký klášter Svaté Pole, jehož zbytky jsou v nynějším Klášteře nad Dědinou ještě patrny
Místní podání vypráví o tajné spojovací chodbě z kláštera svatopolského (Klášter nad Dědinou) na Újezd, v níž jsou uschovány poklady kláštera i se zlatou kvočnou a s dvanácti kuřátky. Jako skutečnost se vypráví, že při bourání dřevěné zvonice a kostnice, které se zachovaly až do 18. století, čeledín sedláka Bašeho zasekl do starého trámu sekeru. Viděl, že se ven vysypaly zlaté peníze, sebral je, nechal koně stát a utekl do Kladska. Okolní lesy chovají mnohou vzpomínku na české „bludaře“, kteří se zde potají scházívali, konali bohoslužby a poslouchali kázání proslulého kazatele Jana Liberdy, i na dobře známé selské rebelie na Opočensku. Evangelíků je zde v okolí oproti jiným krajům mnohem více.
neděle 7.45 hod
K tomuto článku připojuje p. učitel J. Příhoda, který druhdy na Újezdě působil, tyto své zajímavé poznámky: Dotyčná kamenná tabulka v rozměru 20 x 30 cm na straně severní, jest vlastně t. zv. Sibylin kámen s nápisem Wogslawa Domicella. Dle jiné verse, Sibyla, když kráčela kolem, napsala prstem na jeden kámen ona slova a věštila, jak shora uvedeno. Jinak o zmíněném kamenu se praví, že prý je to náhrobní kámen nějaké klášternice. Druhá tabulka s nápisem Bartolomeus ... Tyto kameny nalézají se nyní uvnitř "Božího hrobu", t.j. v přístavbě ku hlavní lodi chrámové, která asi před 80 léty na straně severní byla provedena (1853 pozn. VFŠ). Na straně severní této přístavby (venku) jest zazděný kámen s vytesanou lebkou a hnáty, ve výši asi půl metru od země, na který někteří přenáší pověst o Sibyle. Že by kámen ku stavbě určený byl přes vodu svážen, jest velmi pravděpodobno, neboť ještě před 50 léty na úpatí hory směrem k Dědině byl… číst dále
|
Přihlášení |
