
Kostel sv. Jakuba byl vystavěn r. 1150. Přes mnohé úpravy a přestavby má stále základní znaky románského kostela. Jeho stáří dosvědčuje zejména tloušťka zdiva a zvláště pak apsida a charakteristické sloupky pod emporou. Původně byl kostelem farním až do husitských válek. Tehdy začal být kostelem filiálním a přidělen byl k faře třebechovické. Z nedalekého kláštera Svaté Pole, který byl úplně zničen za husitských válek, byl v kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, jehož původ se odhaduje na 14. nebo počátek 15. století. Do zdi kostela je zasazen náhrobní kámen rytířů z Tamchinů. Na severní straně kostela je zazděna malá kamenná tabulka zvaná Sybilin kámen.
Tato výrazná dominanta široké krajiny byla založena svatopolským klášterem v 2. polovině 12. století, pravděpodobně v r. 1150. Jedná se o jeden z nejstarších kostelů v širokém okolí.Předtím zde však stál dřevěný kostel zasvěcený sv. Klimentu, z něhož se zachovala až do 18. století dřevěná kostelnice a zvonice. Má se za to, že tento dřevěný kostelík mohl býti založen na zdejším pohanském pohřebišti již žáky Methodějovými, vracejícími se z Moravy do Čech. Podle domněnek by tenkrát mělo jít o sedmý kostel v Čechách. K jeho přestavbě došlo tedy v druhé polovině 12. století, kdy již značně zchátralý nevyhovoval. Byl přestavěn do románského slohu a zasvěcen svatému Jakubu, patronu kovkopů, kteří hledali v okolí zlato. V blízkosti kostela se nachází fara, na niž měl podací právo dosazovati kněze blízký cisterciácký klášter Svaté Pole, jehož zbytky jsou v nynějším Klášteře nad Dědinou ještě patrny
Místní podání vypráví o tajné spojovací chodbě z kláštera svatopolského (Klášter nad Dědinou) na Újezd, v níž jsou uschovány poklady kláštera i se zlatou kvočnou a s dvanácti kuřátky. Jako skutečnost se vypráví, že při bourání dřevěné zvonice a kostnice, které se zachovaly až do 18. století, čeledín sedláka Bašeho zasekl do starého trámu sekeru. Viděl, že se ven vysypaly zlaté peníze, sebral je, nechal koně stát a utekl do Kladska. Okolní lesy chovají mnohou vzpomínku na české „bludaře“, kteří se zde potají scházívali, konali bohoslužby a poslouchali kázání proslulého kazatele Jana Liberdy, i na dobře známé selské rebelie na Opočensku. Evangelíků je zde v okolí oproti jiným krajům mnohem více.
neděle 7.45 hod
K tomuto článku připojuje p. učitel J. Příhoda, který druhdy na Újezdě působil, tyto své zajímavé poznámky: Dotyčná kamenná tabulka v rozměru 20 x 30 cm na straně severní, jest vlastně t. zv. Sibylin kámen s nápisem Wogslawa Domicella. Dle jiné verse, Sibyla, když kráčela kolem, napsala prstem na jeden kámen ona slova a věštila, jak shora uvedeno. Jinak o zmíněném kamenu se praví, že prý je to náhrobní kámen nějaké klášternice. Druhá tabulka s nápisem Bartolomeus ... Tyto kameny nalézají se nyní uvnitř "Božího hrobu", t.j. v přístavbě ku hlavní lodi chrámové, která asi před 80 léty na straně severní byla provedena (1853 pozn. VFŠ). Na straně severní této přístavby (venku) jest zazděný kámen s vytesanou lebkou a hnáty, ve výši asi půl metru od země, na který někteří přenáší pověst o Sibyle. Že by kámen ku stavbě určený byl přes vodu svážen, jest velmi pravděpodobno, neboť ještě před 50 léty na úpatí hory směrem k Dědině byl… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.