Skromné zbytky hradu neznámého jména a stáří, který nebyl nikdy zaznamenán v žádných písemnostech, byly objeveny teprve v 80. letech 20. stol. V okolí se dá předpokládat středověká osada, která byla hospodářským zázemím. Hrad patrně vznikl někdy koncem 14. stol. a zanikl před r. 1543.
Zřetelné terénní náznaky se skromnými zbytky zdiva hradu neznámého jména se nacházejí na západním Slovensku na menším výběžku u kopce Bučková v západní části Malých Karpat nedaleko obce Kuchyňa. Hrad leží mimo všechny turistické trasy. Nevede k němu žádná pěšina a na jeho existenci ani nic neupozorňuje. Bez podrobného popisu cesty se dá hrad v pohoří marně hledat i několik hodin (nám to trvalo asi 2 hodiny, i když jsme přibližně věděli, kde hrad hledat). Výchozím bodem je obec Kuchyňa, z níž vede modře značená turistická stezka na Vývrat, k němuž je to asi 1,5 km. Přímo na Vývrat se dá dojet autem po úzké asfaltové silnici, ale během turistické sezóny nebo při hezkém počasí není kde zaparkovat. Odbočka na tuto cestu se nachází vpravo asi 1,5 km za obcí Kuchyňa směrem na Rohožník. Na Vývratu se na rozcestí s budovou dáte dále po modré ještě asi 100 metrů až za potok, za kterým turistická stezka odbočuje do lesa. Vy však budete pokračovat po cestě kolem samoty až k rozcestí, na němž se dáte doleva. Po 150 metrech odbočíte doprava na lesní cestu, po níž přejdete louku a budete pokračovat několik desítek metrů lesem. Poté dojdete na rozcestí, na němž budete pokračovat rovně až ke krmelci, který je také důležitým záchytným bodem, v lese za ním se totiž nachází hradní kopec. Cesta přímo po prudkém svahu by však byla docela náročná, proto budete od krmelce pokračovat na rozcestí, na němž se dáte vpravo. Cesta vede údolím mezi vrchem Bučková (vlevo) a hradním kopcem (vpravo). Po asi 200 metrech se dostanete k místu, kde již hradní kopec není tolik strmý a dá se lehce zdolat.
Luděk Vláčil, 16.4. 2016
popis
Osové rozměry oválného a téměř plochého hradního jádra jsou 45 x 17 m. Na obou koncích jádra byly hranolové věže, jejichž zdivo je patrné ve výkopech samozvaných archeologů. Západní věž měla v přízemí vnitřní rozměry 4,3 x 4,1 m a zdi silné 2 m. Obě věže zřejmě sloužily jako obytné. Protože nebyl proveden odborný archeologický průzkum, lze další zástavbu na ploše mezi věžemi podle terénního schodu pouze předpokládat. Po svahu jsou ze všech stran rozvalené kusy zdiva pocházející z hradního jádra. Přibližně 8 metrů před plošinou jádra je uměle upravená terasa, na níž se patrně nacházel prstenec opevnění. Další fortifikační prstenec se mohl nacházet o dalších 8 metrů níže. Na východě se výrazně rozšiřuje v malé předhradí, které od příkopové šíje chrání příčný příkop. Před ním je ještě další díl s valem a příkopem. Přes příkopy vedly dřevěné mosty navazující na cestu po severním úbočí. Na stoupající šíji bylo ještě zřejmě dřevěné oválné předsunuté…
číst dále
Luděk Vláčil, 17.4. 2016
M. Plaček, M. Bóna, Encyklopedie Slovenských Hradů, Libri, Praha, 2007 a další
historie
Hrad neznámého jména a stáří, který nebyl v žádných písemnostech nikdy zaznamenán, byl objeven teprve v 80. letech 20. století. Že se jednalo skutečně o hrad, není pochyb. Stavba vykazuje všechny typické rysy pro hrad a je na strategicky výhodné pozici, což nasvědčuje tomu, že se zřejmě jednalo o strážní hrad. Toto místo bylo využíváno i později jako pozorovatelna v době tureckých nájezdů. U východní části je také prostor, v němž se dá předpokládat středověká osada, která byla hospodářským zázemím hradu. Jako pravděpodobná doba vzniku hradu se uvádí počátek 14. století. V roce 1543 přechází zdejší majetek s 10 hrady pod královskou korunu. Hrad v Kuchyni se však mezi nimi neobjevuje, pravděpodobně již byl v té době opuštěný. Tuto skutečnost potvrzují i nálezy v místě hradu.
Luděk Vláčil, 16.4. 2016
M. Plaček, M. Bóna, Encyklopedie Slovenských Hradů, Libri, Praha, 2007 a další
