část bývalého průčelí zámku od zahrady
© Jan P. Štěpánek 05/2011
Rychle chátrající zříceniny zámku v Maříži leží v zanedbaném a opuštěném parku na východním konci obce. Při pohledu na poměrně málo zachovalé zbytky zámku se ani nechce věřit, že po druhé světové válce byl ještě několik let využíván jako kulturní zařízení. Osudným se mu však stalo poválečné vystěhování obyvatel a zřízení pohraničního pásma. Podle informací tu zůstala jen jedna cikánská rodina a pár starších lidí. Do vesnice se tak vrátil život až po změnách po roce 1989. Dodnes však jsou v ostrém kontrastu polozbořené domy s těmi nově zrekonstruovanými. Díky tomu má vesnice své zvláštní kouzlo.
Na místě zámku stávala původně starší tvrz, která stála pro obranu na poměrně nevýhodném místě. Chráněna byla kratším srázem k potoku jen na severovýchodě, ostatní strany byly zcela jistě chráněny příkopem a valem. Po nich však dnes nejsou ani památky, zanikly jistě důsledkem úprav v okolí zámku pro parkové účely. Ze zámku dnes stojí ve zříceninách do výše prvního patra jeho nejmladší západní část, která je podsklepená a sklepení na první pohled slouží místním jako smetiště. V letních měsících je k tomu zřícenina zámku tak zarostlá, že by je kolemjdoucí snadno přehlédl. Navíc původní cesta, která k zámku vede je už autem těžko průjezdná a téměř nepoužívaná.
Podle vyobrazení na fotografii z roku 1920 měl zámek nepravidelný obdelníkový půdorys, v jeho severozápadním a jihozápadním nároží stály polygonální věžovité stavby, v protilehlých rozích zdá se stály také, ovšem měly okrouhlý tvar. Zhruba uprostřed dispozice vystupuje cibulovitá střecha patrně další věže. Bloková dispozice zámku měla rozměry 26 x 12m.
Původní tvrz na místě zámku se uvádí s jistotou v roce 1372, kdy patřila Oldřichovi a Ješkovi z Olešné. Od roku 1494 patřila rodu Řečických. ...Roku 1717 byla přestavěna Matyášem Jindřichem Butzem z Rolsberka na barokní zámek, čímž došlo i k parkovým úpravám a srovnání příkopů a původní situace. Zámek pak stál ještě po druhé světové válce, byl ještě využívám pro kulturní účely, ale v padesátých letech už byl zříceninou..
Zámek Maříž trochu jinak - opravy k úvodnímu článku, resp. popisuDalší nepřesností je, že bloková dispozice zámku měla rozměry 26x12m, tyto rozměry měla tato zachovaná západní část zámku (v protilehlých rozích s polygonálními věžemi s krčky). Zámek byl podstatně větší, protože měl ještě i východní část (zde stály v protilehlých rozích také polygonální věže, ale bez krčků - ne válcové, jak je zase nepřesně uvedeno). A uprostřed v severovýchodním průčelí měl zámek ještě zmíněnou další hranolovou věž, jejíž báň je vidět na starších vyobrazeních zámku. Východní část zámku, zmíněné polygonální věže na obou stranách a hranolová věž byly postaveny někdy po r. 1824 (pravděpodobně v pol. 19. století). Bohužel i částečná nepřesnost je v knize J.Úlovce - Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, kde autor uvádí, cituji: opuštěná, vykradená a zdevastovaná stavba stála již počátkem roku 1951 částečně ve zříceninách; ještě téhož roku byla beze zbytku zbořena. Zámek však ještě sloužil podle pamětníků jako letní pionýrský tábor a pak byl předán státnímu statku, který přivodil postupnou destrukci. Po postupné destrukci zůstala stát velká věž uprostřed spolu se starší částí. To potvrdil ve svém svědectví geodet "jk" (zaměstnanec v té době geodézie v Č. Budějovicích), pracující v r. 1968 na dokumentaci pro památkáře (dle jeho slov byl už objekt značně zdevastovaný, bez oken a dveří, pouze na střeše ještě byla docela zachovaná krytina). Věž, vystavěná z cihel, byla okolními obyvateli rozebrána na stavební materiál - před revolucí (1989) definitivně zbořena buldozerem. Kdežto s likvidací zbylého zdiva napomohli v 80. letech francouzští filmaři, kterým byli pozůstatky "zapůjčeny" s tím, že v rámci scenáře k natáčení válečného filmu budou odstřeleny!!
Také původní 50 let zanedbávaný anglický park byl díky občanské iniciativě revitalizován. Na základě veřejného plánování byla realizována záchrana parku respektující, jak jeho historickou podobu, tak jeho současnou přírodní hodnotu (viz hezké fotky v obrazové galerii od D. Dohňanského). Staré stromy, keřové a bylinné patro (významný biotop v krajině Slavonicka), tvoří ostrov ohraničený čtyřmi rybníky, dvěma potoky a mokřadem. Impozantní modřínová alej, skupina 300 let starých dubů a upravená kašna..
|
Přihlášení |
