
Obec Písečné leží v krásném údolí řeky Moravské Dyje v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem, 9 km východně od Slavonic. Zámek se nachází téměř uprostřed obce po pravé straně při silnici II/409 Slavonice – Vratěnín – Vranov – Znojmo. Autobusem, nejlépe ze Slavonic, dojedeme až do středu obce.
Původní panské sídlo v Písečné byla tvrz, chráněná vodními příkopy. K téměř obdélníkovému areálu na severovýchodě přiléhal gotický palác s hranolovými věžemi v nárožích. V západním nároží byla postavena mohutná hranolová věž. Po polovině 16. století bylo na severozápadní straně postaveno nové renesanční křídlo. V něm pak byl proražen nový vstup do zámku. Na jihozápadní straně byla postavena nová budova a v jejím nároží okrouhlá věž. Nádvoří zámku bylo přestavěno a vznikly zde arkádové ochozy na toskánských sloupech. Ty byly v 18. století vyzděny. Staré gotické valené klenby jsou dodnes zachovány v přízemí starého paláce a ve věži. V roce 1929 byl na straně zámku směrem do vsi přistavěn pivovar. Tato nepříliš šťastná přístavba hyzdí celkově pěkný dojem ze zámku.
První zpráva o Písečném pochází z r. 1366. Kdy byla postavena tvrz prameny přesně neuvádějí. Jisté ale je, že byla postavena nejpozději v první pol. 15. století, kdy byli majitelé Písečné Krokvicarové z Nové Vsi. Ti nechali ve druhé polovině 16. století přestavět gotickou tvrz na renesanční zámek. Touto přestavbou získal objekt prakticky dnešní podobu. Za účast na stavovském povstání v letech 1618 – 1620 byl majetek Krokvicarům zabaven. Majitelé se pak rychle střídali, až r. 1768 získali zámek Collatové, v jejichž držení zůstal až do 20. století. Za nich byly na zámku provedeny menší stavební úpravy ve druhé pol. 18. století. Po roce 1948 zámek připadl státu. V r. 1989 byla provedena jeho poslední rekonstrukce. Po roce 1989 v restitučním řízení byl zámek navrácen potomkům posledních majitelů. Jedná se celkem o osm majitelů, všichni jsou však z jednoho rodu. V současnosti je zámek užíván obecním úřadem, který zde má své sídlo.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.