© Jaroslav Špiroch 10/2025
Horažďovice - v místním nářečí Horažďouce, německy Horaschdowitz - jsou třetí největší město v okrese Klatovy. Počátek zdejšího osídlení je spjat s nedalekým hradem Práchní; nejstarší zprávy z roku 1251 hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděje. Na město byla povýšena v roce 1292 králem Václavem II. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Z pamětihodností je neznámější zdejší renesanční zámek (součástí jeho areálu je shora uvedený gloriet) a gotický kostel sv. Petra a Pavla. Spoustu ostatních zdejších památek najdete buď v přilehlých samostatných heslech nebo v Seznamu kulturních památek v Horažďovicích. Město leží na hlavním silničním tahu I/22 s napojujícími silnicemi II/139, II/169 a II/188. Severně od města vede železniční trať Plzeň - České Budějovice se žst. Horažďovice předměstí, z které odbočuje trať do Domažlic se žst. Horažďovice. Kromě železničního spojení má i bohaté autobusové spojení s blízkým i dalekým okolím. Rovněž je zde mnoho turistických stezek (kolem vede zelený Horažďovický okruh) a cyklotras.
Raně barokní gloriet (altán) stojí v severozápadním rohu ohradní zdi zámeckého parku. Je datován do 1. poloviny 18. ...století a postaven hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka při přestavbě původního středověkého parkánu na luxusní zahradu - zámecký park; v době barokní přestavby horažďovického zámku. Je to zděná omítaná stavba na půdoryse pravidelného šestiúhelníka, částečně vysunutá před vnější líc ohradní zdi. Bez soklu, s dvěma podlažími - polosuterénem a přízemím. Omítnutá štukami a členěná jednoduchou kordónovou římsou; v rozsahu přízemí jsou nárožní pilastry se soklíkem a páskovou hlavicí a pod parapety oken je ještě průběžný oblý pásek - v takto vzniklých polích jsou lizénové rámce, v nichž jsou na výšku obdélná okna se stlačeným záklenkem. Na jižní straně (ze zámeckého parku) je vysoký na výšku obdélný vstup do přízemí; má zděné ostění se šambránou, zaklenutý stlačeně a uzavřený dvoudílnými dřevěnými vykládanými dveřmi. Na severní straně (z vnějšku ohradní zdi) je vstup do polosuterénu, sklenutý segmentem; po schodišti zapuštěným pod vedle procházejícím chodníkem. Krytý je stanovou střechou s mansardou; prejzy. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..
