2003 ©Jiří Marounek
Pokud se na Obří hrad vydáte z osady Popelná, počítejte se zhruba kilometrovým extrémním stoupáním po žluté značce.
Z Obřího hradu je nádherný výhled s hradem Kašperk.
Areál se nachází v první zóně NP.
Předhradí je pokryté uschlými stojícími smrky, které mu dodávají zvláštní ponurou atmosféru.
Kamenné valy známé pod názvem Obří hrad v blízkosti kamenných moří, 5 km jihovýchodně od Kašperských Hor, poblíž osady Popelná, je se svou nadmořskou výškou 940 až 980,5 m nejvýše položenou pravěkou stavbou na území ČR. Ohrazení se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou okolo 80 m. Valy z kamenů dosahují výšky až 5 m. ...Vnější, téměř kolmá stěna kamenných zdí byla lícovaná a nahoře opatřena dřevěnou konstrukcí. Na stavbu byly použity kameny přinášené nejspíše ze suťového pole západně pod aktropolí. Vnitřní hradiště - akropole - je zajištěno dvojitým pásmem kamenných valů, z jedné strany příkrým srázem. Na vrcholu akropole si lze všimnout kamenného stolu a pod ním skalní brány. Podle názoru archeologů to vše mohla vystavět asi stovka lidí za pouhé 4 letní měsíce. Obří hrad se datuje do období pozdního halštatu a ranního laténu, tj. mezi 7. - 5. století př. n. l. Není vyloučeno, že objekt používali nejen předchůdci Keltů a Keltové, ale i další kultury v 2. - 1. stolení n.l. Ačkoliv z bezprostředního okolí Obřího hradu do vzdálenosti 3 až 4 kilometrů není doloženo zlatonosné zrudnění, zvažovali někteří archeologové, že Obří hrad sloužil k ochraně Kelty získaného zlata v širší oblasti. Není také vyloučeno, že šlo jen o ochranné hradiště, využívané pouze v dobách nebezpečí, jako opevněný úkryt obyvatel z povodí Otavy. Objevuje se také názor, že nešlo o obvyklé opevnění, ale že hradiště mělo zvláštní účel. Šlo o ohraničení posvátného místa. Tomu odpovídá fakt, že z vnitřku kamenných valů nepochází obvyklé nálezy střepů nádob, kovových aj. předmětů, a běžných kuchyňských odpadků, kostí apod. Neexistence těchto nálezů by mohla znamenat, že se obyvatelé zde nechovali tak, jako jinde, ale s náležitou úctou, a tyto předměty zde nepohazovali. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské, že kněží a soudci Keltů, druidové "v určitou dobu roční zasedají... na posvátném místě..., kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie". Obří hrad by tak byl keltským obětištěm mimořádného významu. Tomu by nasvědčoval nález 13 stříbrných a bronzových mincí. Jde o unikátní ražbu a na jedné z nich se vyskytuje společně několik keltských symbolů obvykle užívaných samostatně..
Lávka z kostiV jedné z lidových pověstí se vypráví o nálezu jejich kosti, údajně tři metry dlouhé, kterou vesničané z Popelné použili jako lávku přes říčku Losenici..
|
Přihlášení |
