kaple sv. Václava

Dále jsou doložena k roku 1639 procesí z okolních vesnic. Původně starší kostel byl pravděpodobně v letech 1669 až 1678 barokně přestavěn, přičemž finance poskytla místní vrchnost, blšanští měšťané a farář. Nový kostel měl tři barokní oltáře. O kostel nebylo pravděpodobně náležitě pečováno, neboť o sto let později, roku 1763, byl opět nákladem hraběte Prokopa Adalberta Černína přestavěn. V průběhu náboženských reforem císaře Josefa II. ale bylo, o dvě desetiletí později, rozhodnuto o zrušení kostela. Stalo se tak výnosem z 12. prosince 1785 a 16. května následujícího roku zde byla konána poslední mše. Stavební materiál byl roku 1791 prodán za 646 zlatých a 30 krejcarů a byl snad použit na stavbu pošty v Podbořanech. Věžička dodnes zdobí radnici v Blšanech. Kostelní lavice získal kostel ve Velké Černoci, hlavní oltář byl přesunut do Očihova a oba postranní do Bůškovic. Dva zvony byly přesunuty až do Pernštejna nad Ohří a kazatelna se dostala až do kostela v Malém Háji v Krušných horách nad Litvínovem, který byl založen na přímý příkaz císaře. V bezprostřední blízkosti kostela stával až do roku 1844 jednopatrový dům zvaný Fraterhäusel. Bydlel v něm poustevník, ale během napoleonských válek se zde zdržovaly různé nečisté živly, a tak byl ve výše zmíněném roce zbořen. K domu příslušela i stodola stržená roku 1781. Po demolici kostela zůstala stát pouze hlavní oltářní stěna, na níž nechala hraběnka Anna z Klebelsbergu namalovat obraz sv. Václava. Ta byla opravena roku 1883. Poslední opravu provedlo město Blšany roku 2012..

Byl to spíše než bitva přepad části vojska, jenž vyjela hledat píci pro koně. Někde nedaleko Žatce narazila na ozbrojené čety pana Viléma, které, ač početně slabší, zvítězily. Vítězové zajali několik set bojovníků, včetně urozených pánů Konráda z Buchsesu, porýnského hraběte Jindřicha z Hagenavy či Oty purkrabího hradu Donína. Lidová pověst praví, že panu Vilémovi pomohl k vítězství sv. Václav, a ten mu z vděčnosti nechal postavit kostel..