Levnov

Přístup byl pouze od východní strany, ale zde opět z části přirozený příkop byl uměle rozšířen. Brána do hradu byla z východní strany, za ní bylo malé spodní nádvoří. Dosud stojící tři mohutné opěráky držely zeď, chránící spodní nádvoří. Vlastní budova byla situována od východu k západu a byla palácovitého typu. Hrad měl na východní straně široké předhradí a na západní obrannou baštu. Až do roku 1970 nebylo téměř nic známo o vzniku, historii a zkáze tohoto kdysi mohutného hradu. Naproti tomu už přes sto let bylo pro moravské historiky záhadou, kde stával mohutný hrad Levnov, o němž se zachovalo poměrně mnoho zpráv, ale jehož lokalizace upadla v zapomenutí. Byl vystavěn na samém počátku vlády Karla IV. Lévou z Levnova, který se po něm psal r. 1358. O dvacet let později se připomíná Oldřich z Levnova a jeho dcery Elška a Anežka. Elška z Levnova se provdala r. 1365 na kralickou tvrz za Jimrama Kralického z Kralic. Dr. Vl. Fialová objevila při archeologickém výzkumu na kralické tvrzi tři neúplné římsové kachle krbu s erbem paní Elšky z Levnova – kolmo postavenými šestizubými hráběmi. Šťastnou náhodou se v Ivančicích, dávném středisku hrnčířů a kamnářů, kde se tyto kachle na objednávku kralické tvrze vyráběly, dochoval jeden kachel celý. Dr. Vl. Voldán pak bádáním ve starých josefínských mapách ve znojemském archívu objevil, že Levnov je totožný s dnešním Ketkovským hradem, což potvrzují i pomístní názvy pozemků, které patřily k mlýnu na řece pod hradem: Levnovská louka, Levnovské pole a Na levnovci. Tím byla stará záhada vyřešena. K hradu zřejmě patřily i nejbližší vesnice Ketkovice, Čučice, Sudice a Rapotice. Rod z Levnova vymřel po meči na rozhraní 14. a 15. století. Za sporů a válek mezi markrabími Joštem a Prokopem se na Levnově vystřídalo několik majitelů. V 15. století přešel hrad do majetku pánů z Lipé na Moravském Krumlově. Někdy po bitvě u Lipan, dříve než byl v zemi obnoven právní řád, hrad násilně obsadil Burghart Kienberger s tlupou německých žoldnéřů, kterým Albrecht Rakouský nevyplatil smluvený žold. Kořistili a loupili na vydrancované Moravě, brali ve vesnicích dobytek, obilí a přepadávali kupecké vozy. Zda byl hrad dobit moravskými stavovskými vojsky není doloženo, asi po výkupném žoldnéři odešli. Hrad byl vykoupen od Pertolda z Lipého městy Brnem, Znojmem, Ivančicemi, Třebíčí a Jihlavou. V listopadu 1442 byl zbořen za pomoci poddaných z okolních vesnic, kteří si mohli odvést stavební materiál. V té době již platilo znojemské usnesení moravských stavů z roku 1440 o zbourání loupeživých hradů. Roku 1468 se stává majitelem zřícenin Jindřich V. z Lipého na Moravském Krumlově a roku 1622 po konfiskacích Gundakar z Lichtenštejna. Mylně se uvádělo, že hrad dal postavit klášter třebíčský. Vycházelo se z toho, že Ketkovice již v roce 1101 patřily k zakládajícím osadám kláštera..