Hostákov

Zatím archeologicky nepotvrzené místo tvrze patřící k Hostákovu, se nachází asi 600 m severovýchodně od konce dnešní zástavby obce a zároveň asi 200 m východně od rybníka Záhumenice, který se nachází mezi obcí a větším rybníkem, zvaným Opatský a blízkým mlýnem.

Popisované místo je zdaleka viditelné, stojí uprostřed obdělávaného pole a tvoří ostrůvek s vysokými stromy.

O tvrzi v Hostákově toho moc známo není a zmiňuje se v pramenech jen velmi zřídka. Pokud bychom její umístění hledali v okolí dnešní obce, je popisované místo příhodné a nadějné. Tvrz by zaujala vrchol vypouklého terénu, její polohu bychom i tak mohli označit za rovinou. Samotný ostrůvek uprostřed pole je asi o 4 m vyvýšený nad okolní terén. Tvoří ho oválná plocha o rozměrech asi 35 x 25 m. Uvažovaný okružní příkop a val mohl být staletou zemědělskou činností rozorán k nepoznání. Pokud bychom se však stali kritiky tohoto místa, tak ve většině podobných případech po valu a příkopu přece jen zůstává třeba jen mírně zvlněný terén. Kdybychom ale i tak chtěli nějaké náznaky po příkopu hledat, tak severozápadním a jihovýchodním směrem od ostrůvku vystupují v poli dva znatelné kamenné hrby. Oba ve vzdálenosti přibližně 25 m od jádra. Kdybychom uvažovali, že oba byly součástí vnější hrany valu, měl by příkop uvedenou, dost nadprůměrnou šířku a tvrziště by mělo celkově zhruba 90 m průměr a to se jeví, i vzhledem k významu tvrze poměrně hodně. Navíc, na jihovýchodě je za hranicí jádra a to asi do vzdálenosti 20 m od něj neoraná plocha, protože zde leží několik balvanů. Opět to navozuje otázku, jak dlouho tu balvany jsou. Pokud by totiž byly na svém, stovky let neměnném místě, musel by tu příkop tedy zůstat zachovalý, orbou neporušený. Buď jsou zde tedy kratší dobu a nebo je možné, že tato plocha byla nějak využita, třeba jako hospodářské zázemí. Že by ale nebyla i tak odděleno od jádra je nepravděpodobné. Nebo byl příkop až za ní a tvrz byla ještě větší? Důvod ale může být zcela jiný a autorovi neznámý. Nebo zde příkop nikdy nebyl a i tvrz je třeba hledat jinde..

Oválné jádro uvažované tvrze je, jak již bylo řečeno asi 4 m vyvýšeno nad okolní terén. Severozápadní polovina je vyvýšena téměř schodově, druhá polovina je vyvýšena spíše pozvolně. Plocha jádra s vysokými stromy a několika keři sice rovná není, ale otázka je které nerovnosti by mohly být původní a které vznikly pozdější činností. Náznaky staveb se tak rýsují prakticky po celém obvodu, znatelné prohlubně jsou na západní straně. Jihovýchodní část je pak znatelně vyvýšená. Stoji na ní dřevěná bouda a přesto že je neudržovaná, viditelně místo slouží podle ohniště a stojícího totemu pro nepravidelné návštěvy trampů.

Potvrzení a určení bližší podoby tvrze, pokud zde stála, je na archeologickém výzkumu. Vzhledem k velikosti i době trvání lze případně usuzovat na alespoň částečně kamennou podobu.