
Zámek se nachází ve středu města (od 1. února. 1996 jsou Hrušovany nad Jevišovkou městem), v mírném svahu nad náměstím poblíž kostela sv. Štěpána a sousoší Nejsvětější Trojice. Zámek je postaven snad na místě bývalé tvrze, na což se usuzuje v souvislosti s blízkostí kostela.
Jedná se o empírový trojkřídlý dvoupatrový zámek ze 17. stol. Místnosti v přízemí jsou klenuté, v patře je strop plochý a fasády jsou z počátku 19. stol. Křídla nejsou symetrická. V průčelí portikus na toskánských sloupech.
V novodobé historii byl zámek v majetku vojenské posádky, která jej sice opustila, ale zanechala v neutěšeném stavu. Od roku 2 000 je zámek v majetku města a o jeho osudu rozhodne až budoucnost.
století náležela i s příslušenstvím rakouskému rodu Eincingerů, v 1. 1481 – 1524 pánům z Vejtmíle a v r. 1574 získali panství Čertorejští z Čertorej. Po Bílé hoře bylo bratrům Vejkhartu a Zikmundu Čertorejským konfiskováno a postoupeno Sigfrídu Kryštofovi Breunerovi. V r. 1668 je koupila hrabata a Althanu a náleželo pak až do r. 1884 jejich hrušovanské větvi. K panství patřila městečka Hrušovany a Hevlín a vsi Hrabětice a Šanov. V r. 1669 byl vystavěn v místech někdejší tvrze na mírném vršku dvouposchoďový trojkřídlý barokní zámek, při němž vznikl i rozsáhlý park a květinová zahrada. Klasicistní popravou z r. 1804 získal zámek dnešní podobu; zachoval si sice barokní ráz, bylo však upraveno průčelí a interiér. Na konci 19. století bydleli majitelé hrušovanského panství v blízkém zámku zvaném Emin Dvůr (který vystavěla v r. 1882 hraběnka Emanuela Khuen-Belassyová, po níž má také název); zámek je vyzdoben malbami Alfonse Muchy. Zde často pobýval a také zemřel známý český historik umění, univerzitní profesor a ředitel památkového ústavu ve Vídni Max Dvořák (1874 – 1921), který je v Hrušovanech pochován.