2003 © Luděk Pitter
Obcí Potvorov nevede žádná významná silnice a leží tak na okraji turistického zájmu. Přitom je obec vzdálena jen asi 8 km od Kralovic. Kdo by si chtěl tuto památku prohlednout může výlet spojit s návštěvou Mariánské Týnice a dál potom pokračovat směrem na Olšany a Sedlec až do Potvorova. Milovníci kuriozit si zde kromě kostela mohou prohlédnout i hraniční mezník klášterních panství, který je přímo na návsi.
Kostel sv. Mikuláše v Potvorově patří mezi nezajímavější stavby v románském slohu v Čechách. ...Stavba vznikla podle některých autorů v letech 1160 až 1170, v roce 1204 již byl evidován, na informační desce před kostelem je však uváděn rok 1240. Původně sloužil i jako tvrz k ochraně podaných obou klášterních panství, dosud jsou patrny stopy po příkopu a valu. Je postaven s kvádrů načervenalého pískovce. Vchod do kostela tvoří krásný románský portál. Kostel byl poničen v husitských válkách i za třicetileté války, ráz kostela narušily i další pozdější přestavby. Jeden zvon nese letopočet 1489..
Pro ty, kdo si ještě nepředstavují turistiku jenom jako vystoupení z auta: na trati Plzeň - Žatec se nachází zastávka Potvorov (ovšem prakticky v Přehořově). Odtud vychází modrá značka, procházející většinou lesem asi 4,5 km až k Potvorovu. ...Asi 1 km od zastávky je odbočka k Odlezelskému jezeru (NPR, jezero vzniklo po sesuvu půdy roku 1872). Z Potvorova lze pokračovat přes Bílov a po neznačené polní a lesní cestě do Olšan, odtud po silnici k Mariánské Týnici a modré značce do Kralovic. Celou asi 15 km dlouhou cestu lze zvládnout pohodlně a využít stravovacích možností cílového městečka i jeho poměrně častého autobusového spojení..
Kostel svatého Mikuláše v Potvorově je jednolodní pozdně románská stavba s oblou nižší apsidou. K jižnímu boku lodi je přistavěna barokní předsíň, která zakryla a částečně poškodila původní vstupní portál, na jih od apsidy stojí barokní sakristie. ...Loď je plochostropá, apsidu kryje koncha s malbou Krista Pantokratora. Největší pozoruhodností kostela je západní empora, vložená do celé šíře lodi. Jedná se o pozůstatek velké obranné věže, která v sobě zahrnovala panskou tribunu (dnes varhanní kruchta) a útočištné patro (minimálně jedno) pro majitele sousedního dvorce, který stával v západní části dnešního hřbitova. Z věže se po devastaci za husitských válek dochovalo jen první patro, pilíře s náběhy klenby pod druhým patrem a schodiště o síle zdi do druhého patra. Klenby nad dnešní varhanní kruchtou (panskou oratoří) byly zřejmě jedněmi z prvních křížových kleneb v tehdejších Čechách, na území dnešní ČR je předběhly snad jen klenby v horním patře hradní kaple v Chebu. Dnešní přístup na varhanní kruchtu (schodišťová věžice u západního průčelí) i sousední západní věž vznikly až na počátku 19. století. Původně byla panská tribuna i další podlaží věže přístupné jen po dřevěné lávce z obytné budovy dvorce, portálkem, skrytým dnes ve schodišťové věžici. Jak a zda vůbec byl řešen přístup na tribunu v 15.–19. století (po zničení dvorce, do stavby dnešního schodiště) je nejasné. Přímo z kostelní lodi to zřejmě nikdy možné nebylo..
|
Přihlášení |
