Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 08/2019
Žlutice jsou městem s bohatstvím památek a dalších turisticky přitažlivých míst. První písemná zmínka o nich je z roku 1140. Od 13. století patřily pánům z Rýzmburka, největšího rozkvětu však dosáhly za vlastnictví husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Město lze snadno navštívit hromadnou dopravou (je zde i železniční stanice), autem se do města lze dostat od severu ze silnice na Karlovy Vary nebo z jihu ze severního Plzeňska. Městem prochází několik značených turistických tras, cyklotras a je tu i několik naučných stezek. Na náměstí je k vidění radnice, městské muzeum a informační centrum. Navštívit lze i podzemí, takzvané Pekelné sklepy.
4.1. 2020
historie

Vrcholně barokní sloup je dílem žlutického sochaře a kameníka Oswalda Josefa Wenda. Vznikl v letech 1701-1704 z podnětu majitele zdejšího panství hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Autorem návrhu je pravděpodobně slavný barokní malíř Petr Brandl, který v té době portrétoval rodinu Kokořovců z Kokořova. V červenci roku 1712 byl sloup vysvěcen převorem chyšského karmelitánského kláštera, páterem Fortunatem od sv. Michaela. Při požárech města v roce 1779 byl sloup poškozen a jeho renovaci uhradil v roce 1798 kupec Johann Scarsini. Další opravy proběhly v letech 1853, 1886, 1905 a 1935. V roce 1963 byl sloup zapsán na státní seznam kulturních památek a letech 1967-1970 proběhla jeho další celková oprava. Dosud poslední rekonstrukce proběhla v letech 2011-2012 u příležitosti 300. výročí jeho vysvěcení.

Milan Caha (zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz ), 4.1. 2020

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 radnice
 Panský dům
 kašna
 Žlutice – MPZ
 Žlutice
 synagoga
 fara
 Kokořovský dvůr
 kaple sv. Kříže
 Mazanec
 Nevděk
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 kaple Panny Marie
 Bílá boží muka
 Tuchtova kaple
 kaple
 návesní kaple
 kostel sv. Kříže
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple Kaina a Ábela
 Vladař
 smírčí kříž
 Blažkův mlýn
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 kaple
 Chyše
 Štědrá
 Budov
 Budov
 Štědrá
 Ratibořský mlýn
 kaple Panny Marie
 Verušičky
 kaple sv. Anny
 Týniště
 Chyše
 kašna
 synagoga
 zámecký pivovar
 městské opevnění
 kaple sv. Anny
 Údrč
 Údrč
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Leonarda
 Luka
 židovský hřbitov
 Brložec
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Podštěly
 Prohořský hrádek
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Vavřince
 bývalá rychta
 Libkovice
 Jablonná
 Vlkošov
 Kostrčany
 kostel sv. Václava
 bývalá fara
 Hoppova kaple
 radnice
 Sychrov
 neogotická studna
 kašna
 Bochov
 židovský hřbitov
 Hartenštejn
 Loreta
 silniční most
 kaple Panny Marie z Re
 Rabštejn nad Střelou
 Hungerberg
 kostel sv. Jakuba
 Valeč
 mariánský sloup
 kostel sv. Ondřeje
 Brdo
 kostel sv. Vavřince
 Manětín – MPZ
 Manětín
 vysílač Krašov
 Kotaneč
 Nečtinský Špičák
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Nový Dvůr
 Nečtiny – MPZ
 Skytaly
 kostel sv. Markéty
 Vochlice
 Bražec
 kaple sv. Floriána
 panský dům
 Lina
 mariánský sloup
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Mlýnce
 Toužim
 dvůr Kalec
 Preitenstein
 Budiš
 Nečtiny
 kostel sv. Blažeje
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Víta
 Kapucín
 Stružná
 Křečov
 kostel sv. Martina
 Černá Hať
 Kamenný Chlum
 Radějov
 Vidhostice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Mikuláše
 Nepomyšl
 Andělská Hora
 kostel sv. Jakuba
 Šemnická skála
Základní informace místa
ID místa: 14596
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: socha, monument
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.1.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama