Peregrin Laziosi
© Mir. Legutko 12/2020
Na soklu umístěné pískovcové sousoší dokládá příběh šťastného vyléčení těžké zlomeniny nohy hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Rabštejn nad Střelou, Manětín a Lubenec. Sousoší s Kristem na kříži, před nímž klečí poměrně mohutná postava mnicha, doprovázejí na soklu jednak latinské texty, vyprávějící příběh fundátora, ozdobeného četnými tituly, a pak nízké reliéfy s vyobrazením nehody, kdy hrabě Lažanský spadl z koně a zranil se. Sousoší z r. 1761 není autorsky určeno, vzhledem k fundátorovi však patří k velkému souboru manětínské barokní plastiky. Bylo postaveno "ex voto", tedy "ze slibu", že zřejmě tragicky vyhlížející nehoda barokního kavalíra dopadla dobře. Na odstupněném soklu je umístěn podstavec, jehož dvě boční stěny jsou zdobeny figurálními reliéfy v rokajových rámech a zobrazují vyjížďku hraběte Lažanského na koni i jeho nehodu. V přední kartuši je v rokaji tesaný nápis… číst dále
Když si hrabě Maxmilián Václav Lažanský těžce zranil nohu po pádu z koně, nechal z vděčnosti za uzdravení zhotovit sochu sv. Peregrina Laziosi. Tento světec byl kanonizován r. 1726, tedy jen 35 let před jeho úrazem. Sv. Peregrinus jako patron rodiček byl totiž vzýván také při bolestech a úrazech nohou, při rakovině, revmatismu, dně a moru. Peregrin (latinsky Peregrinus, italsky Pellegrino) Laziosi (1265 ve Forli–1. května 1345 tamtéž) byl kněz a servitský mnich, člen řádu služebníků Panny Marie neboli servitů. Katolickou církví byl kanonizován 27. prosince 1726 a jeho svátek se připomíná dne 1. května. Narodil se v aristokratické rodině ve městě Forlì na jihovýchodě dnešního regionu Emilia-Romagna, severozápadně od Ravenny a San Marina. V mládí vyrůstal jako mladý společenský šlechtic. Obyvatelé jeho rodného města byli názorově rozděleni na dva tábory, občanský a šlechtický, a často zde propukaly konflikty mezi oběma stranami.… číst dále
|
Přihlášení |
