
Na soklu umístěné pískovcové sousoší dokládá příběh šťastného vyléčení těžké zlomeniny nohy hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Rabštejn nad Střelou, Manětín a Lubenec. Sousoší s Kristem na kříži, před nímž klečí poměrně mohutná postava mnicha, doprovázejí na soklu jednak latinské texty, vyprávějící příběh fundátora, ozdobeného četnými tituly, a pak nízké reliéfy s vyobrazením nehody, kdy hrabě Lažanský spadl z koně a zranil se. Sousoší z r. 1761 není autorsky určeno, vzhledem k fundátorovi však patří k velkému souboru manětínské barokní plastiky. Bylo postaveno "ex voto", tedy "ze slibu", že zřejmě tragicky vyhlížející nehoda barokního kavalíra dopadla dobře. Na odstupněném soklu je umístěn podstavec, jehož dvě boční stěny jsou zdobeny figurálními reliéfy v rokajových rámech a zobrazují vyjížďku hraběte Lažanského na koni i jeho nehodu. V přední kartuši je v rokaji tesaný nápis… číst dále
Když si hrabě Maxmilián Václav Lažanský těžce zranil nohu po pádu z koně, nechal z vděčnosti za uzdravení zhotovit sochu sv. Peregrina Laziosi. Tento světec byl kanonizován r. 1726, tedy jen 35 let před jeho úrazem. Sv. Peregrinus jako patron rodiček byl totiž vzýván také při bolestech a úrazech nohou, při rakovině, revmatismu, dně a moru. Peregrin (latinsky Peregrinus, italsky Pellegrino) Laziosi (1265 ve Forli–1. května 1345 tamtéž) byl kněz a servitský mnich, člen řádu služebníků Panny Marie neboli servitů. Katolickou církví byl kanonizován 27. prosince 1726 a jeho svátek se připomíná dne 1. května. Narodil se v aristokratické rodině ve městě Forlì na jihovýchodě dnešního regionu Emilia-Romagna, severozápadně od Ravenny a San Marina. V mládí vyrůstal jako mladý společenský šlechtic. Obyvatelé jeho rodného města byli názorově rozděleni na dva tábory, občanský a šlechtický, a často zde propukaly konflikty mezi oběma stranami.… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.