Pohled na tvrziště od jihovýchodu přes příkop.
© Prudký Martin, 11/2017
Zemní pozůstatky malměřické tvrze se nacházejí na jihozápadním okraji vsi, vpravo od cesty před typizovanými říšskými domky, zvanými také místními U pěti zlodějů. Ves je dostupná po silnici z Blatna u Jesenice nebo ze silnice z Prahy do Karlových Varů. V Malměřicích, nedaleko tvrziště, je také zastávka nejdelší lokální trati u nás, Rakovník-Bečov nad Teplou. Ves je v současnosti místní částí obce Blatno.
Vodní tvrz měla téměř kruhový půdorys o průměru 18 až 20 metrů, dnes téměř vyschlý příkop je široký zhruba 13 metrů a rozloha tvrziště je necelých 300 m².. ...
Ves Malměřice je poprvé v písemných pramenech zmíněna k roku 1240, kdy byla ve vlastnictví drobných vladyků Jiříka a Víta. A. ...Sedláček uvádí jakéhosi Racka, který v letech 1346 až 1350 odňal nějaké majetky obyvatelům Malměřic a krajský poprávce byl vyzván, aby sjednal nápravu. Dalším známým majitelem byl roku 1406 Zdeněk z Malměřic, nedlouho poté byly Malměřice připojeny k rabštejnskému panství a spolu s ním pak k Petrohradu. Rozsáhlé državy byly roku 1555 rozděleny jako dědictví na několik částí a Malměřice připadly k žihelskému dílu. Po Bílé hoře je získal jako konfiskát, téměř zadarmo, Heřman Černín z Chudenic. V této době byla možná tvrz opuštěna a pokud byla vystavěna z kamenů, byly rozebrány a použity na stavbu nedalekých hospodářských budov. Vlastní tvrz tvořila patrně věžovitá stavba se dvěma, možná třemi podlažími. Pravděpodobnější je, že kamenná byla pouze podezdívka a většina nadzemních částí tvrze byla dřevěná. Hospodářské zázemí bylo mimo opevněný areál, snad na místě sousedního chátrajícího dvora. Zajímavá a téměř neznámá vodní tvrz, podobná drobné fortifikaci nedalekého Podbořanského Rohozce, teprve čeká na archeologický průzkum..
|
Přihlášení |
