Socha sv. Jana Nepomuckého nezjištěného stáří a původu stojí uprostřed návsi, u silnice jižně od kostela.
Socha sv. Jana Nepomuckého stojí přímo na rozlehlé návsi a snad pochází z roku 1709 nebo 1732, kdy byl přestavován kostel. Je to jediná zachovalá socha v okolí, po všech ostatních zbyly pouze podstavce. Kameník ji zhotovil z pískovce na soklu, s čtverhranným pilířem a korintskou hlavicí. Světec nemá okolo hlavy pět hvězdiček, které připomínaly pět ran Kristových, nebo prý také to, že při vhození jeho mrtvého těla do Vltavy zářily hvězdy. Ještě před válkou stál za ní statek, který byl po vysídlení sudetských Němců zbořen. Místní raritou je obliba této sochy mezi místními flamendry, kteří její okolí navštěvují po zavírací době hostince, aby zde pokračovali v konzumaci donesených nápojů. Paradoxně ji nazývají Barborkou, ačkoliv Jan z Pomuku, arcibiskupský úředník z konce 14. století, prohlášený roku 1729 za svatého, byl prokazatelně mužského pohlaví. Já tam nechodím, protože jako slušný člověk jdu z hospody rovnou domů.
Prudký Martin, 12.11. 2009
Postava, jež byla později kanonizována jako svatý Jan Nepomucký, byla rozporuplnou osobností. Jeho svatořečení nepatří k nejšťastnějším činům papežské kurie. Generální vikář pražského arcibiskupství Jan z Pomuku (Nepomuku), někdy také zvaný Johánek (měl malou postavu, 165 cm vysokou), byl německé národnosti, narozený v západočeském Nepomuku, kde byl jeho otec Wolflin-Wolfgang pravděpodobně rychtářem. Stal se úspěšným obročníkem, byl kanovníkem u sv. Jiljí na Vyšehradě a u sv. Víta a z titulu své funkce cenzuroval a pálil některé spisy Matěje z Janova. Nebyl mučedníkem pro víru ale proto, že se ve sporu mezi králem Václavem IV. a Janem z Jenštejna postavil na stranu svého nadřízeného arcibiskupa. Pověst o tom, že byl zpovědníkem královny Žofie a nechtěl králi prozradit zpovědní tajemství, se objevila až v polovině 15. století. Historikové královniny zpovědníky znají a Johánek z Pomuku mezi nimi uveden není.…
číst dále
Prudký Martin, 30.1. 2010