Kostel od východu
© Ivan Grisa 08/2009
Vísku (součást obce Pšov) najdeme mezi osadami Močidlec, Novosedly a Chlum na samé hranici Plzeňského a Karlovarského kraje. Samotná obec po roce 1945 zcela zanikla, až koncem 50. let byla obnovena jako areál zemědělské velkovýroby se čtyřmi obytnými dvojdomky (v údolí potoka pod kostelem). Příjezd po asfaltových cestách od Močidlece (za křižovatkou silnic Žlutice - Manětín a Močidlec - Chlum) a z Novosedel. Autobusové spojení dvěma páry spojů ve dnech školního vyučování, jinak je nutná pěší docházka.
Samotný kostel a hřbitov, ačkoli stojí přímo nad Vískou, náležejí do katastru asi 2 km vzdálených Stvolen (které jsou dnes součástí Manětína) a tedy do Plzeňského kraje. I to může být jedním z důvodů celkové zanedbanosti kostela. Hřbitov kolem kostela je přístupný brankou od severu, vnitřní prostor kostela je zarostlý náletovými dřevinami, vzhledem k opuštěnosti místa jinak minimálně znečištěný.
Kostel se připomíná poprvé roku 1363, podle dochovaných architektonických článků (zejména okno v jihozápadní části lodi) lze předpokládat původ nejméně ve 13. století. Situování na pahorku, který převyšuje okolní krajinu, čtvercový půdorys presbytáře i poměrně archaické zasvěcení nevylučují ani příslušnost k panskému sídlu jako vlastnický kostel. O objektu nejsou zmínky v žádné poválečné relevantní literatuře. ...Kostel byl zřejmě upraven barokně (většina oken lodi i presbytáře), z gotické podoby se kromě zmíněného okna, hlavního portálu a vítězného oblouku dochoval sanktuář v severní stěně presbytáře. Po roce 1945 byl opuštěn a vyrabován, zkázu dokončil úder blesku a následný požár, který zničil všechny dřevěné konstrukce a vnitřní zařízení. Počátkem 90. let byly stěny presbytáře nadstavěny, aby se zjednodušila krovová konstrukce, s jejímž osazením se uvažovalo. Kromě tohoto podivuhodného zásahu není kostelu věnována žádná pozornost, ačkoli ho obklopuje funkční hřbitov. Objekt je v majetku církve..
|
Přihlášení |
