Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes jen obvodové zdi. Kolem funkční hřbitov.
Hlavní obrázek místa
Kostel od východu
© Ivan Grisa 08/2009
Vísku (součást obce Pšov) najdeme mezi osadami Močidlec, Novosedly a Chlum na samé hranici Plzeňského a Karlovarského kraje. Samotná obec po roce 1945 zcela zanikla, až koncem 50. let byla obnovena jako areál zemědělské velkovýroby se čtyřmi obytnými dvojdomky (v údolí potoka pod kostelem). Příjezd po asfaltových cestách od Močidlece (za křižovatkou silnic Žlutice - Manětín a Močidlec - Chlum) a z Novosedel. Autobusové spojení dvěma páry spojů ve dnech školního vyučování, jinak je nutná pěší docházka. Samotný kostel a hřbitov, ačkoli stojí přímo nad Vískou, náležejí do katastru asi 2 km vzdálených Stvolen (které jsou dnes součástí Manětína) a tedy do Plzeňského kraje. I to může být jedním z důvodů celkové zanedbanosti kostela. Hřbitov kolem kostela je přístupný brankou od severu, vnitřní prostor kostela je zarostlý náletovými dřevinami, vzhledem k opuštěnosti místa jinak minimálně znečištěný.
Ivan Grisa, 29.8. 2009
historie

Kostel se připomíná poprvé roku 1363, podle dochovaných architektonických článků (zejména okno v jihozápadní části lodi) lze předpokládat původ nejméně ve 13. století. Situování na pahorku, který převyšuje okolní krajinu, čtvercový půdorys presbytáře i poměrně archaické zasvěcení nevylučují ani příslušnost k panskému sídlu jako vlastnický kostel. O objektu nejsou zmínky v žádné poválečné relevantní literatuře. Kostel byl zřejmě upraven barokně (většina oken lodi i presbytáře), z gotické podoby se kromě zmíněného okna, hlavního portálu a vítězného oblouku dochoval sanktuář v severní stěně presbytáře. Po roce 1945 byl opuštěn a vyrabován, zkázu dokončil úder blesku a následný požár, který zničil všechny dřevěné konstrukce a vnitřní zařízení. Počátkem 90. let byly stěny presbytáře nadstavěny, aby se zjednodušila krovová konstrukce, s jejímž osazením se uvažovalo. Kromě tohoto podivuhodného zásahu není kostelu věnována žádná…  číst dále

Ivan Grisa, dle webové stránky www.dominanty.cz, 29.8. 2009

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Pšov

Místa v okolí

 kostel sv. Jiljí
 Vladař
 židovský hřbitov
 Sychrov
 kostel sv. Kříže
 Brdo
 Loreta
 Jablonná
 silniční most
 Kotaneč
 Manětín – MPZ
 smírčí kříž
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Manětín
 Chyše
 Nevděk
 synagoga
 kašna
 synagoga
 kaple sv. Kříže
 městské opevnění
 fara
 zámecký pivovar
 Chyše
 kaple sv. Anny
 kašna
 radnice
 Panský dům
 kaple Panny Marie
 Žlutice – MPZ
 Nový Dvůr
 Žlutice
 Kokořovský dvůr
 Mazanec
 dvůr Kalec
 Nečtinský Špičák
 Štědrá
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 návesní kaple
 Štědrá
 Černá Hať
 kaple sv. Václava
 Nečtiny – MPZ
 Bílá boží muka
 kaple Panny Marie
 kaple
 Vlkošov
 kaple Kaina a Ábela
 Tuchtova kaple
 Podštěly
 kostel sv. Martina
 Blažkův mlýn
 Radějov
 kaple sv. Jana a Pavla
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple
 Preitenstein
 Prohořský hrádek
 kostel Všech svatých
 Nečtiny
 zaniklá obec Mlyňany
 kostel sv. Václava
 Libkovice
 Žihle
 Odlezelské jezero
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Ondřeje
 Verušičky
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Anny
 Týniště
 bývalá rychta
 Brložec
 vysílač Krašov
 Budov
 Budov
 kostel sv. Václava
 Kostrčany
 kaple Panny Marie
 Ratibořský mlýn
 smírčí kříž
 Březín
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Mikuláše
 křížový kámen
 Kapucín
 Ondřejov
 kostel sv. Vavřince
 Vochlice
 Luka
 Malměřice
 Údrč
 Hoppova kaple
 Údrč
 kostel sv. Anny
 Mlýnský vrch
 židovský hřbitov
 smírčí kříž
 židovský hřbitov
 kostel sv. Leonarda
 Mlýnce
 Plasy
 Skytaly
 mariánský sloup
 Valeč
 boží muka
 bývalý kříž
 kostel sv. Markéty
 bývalý lom
 Šebíkov
 Nouze
 kostel sv. Vojtěcha
 Vidhostice
 železná huť
 kostel sv. Martina
 Baba
 Vidhostice
 smírčí kříž
 Selský dub
 bývalá fara
 Bochov
 radnice
 Hartenštejn
 neogotická studna
 kašna
 kaple Panny Marie z Re
 kostel sv. Jakuba
 Hungerberg
 kaple
 povodňový památník
 Kozí hrady, Kozihrady
 Schillerova rozhledna
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
Dukelských hrdinů 97
364 52 Žlutice
Tel: 353 393 117
Základní informace místa
ID místa: 8184
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.10.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama