kostel sv. Prokopa

Na severní straně stojí hranolová věž s lucernou a cibulkou. Západní průčelí členěné vysokými pilastry završuje trojúhelně ukončený štít. Po jeho stranách jsou na nízkých válcích ozdoby v podobě koulí. Okna jsou obdélná, půlkruhově zakončená. Presbytář je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, loď třemi pruskými plackami oddělenými pasy. V západní části je zděná nepodklenutá kruchta na pilířích. Hlavní oltář sv. Prokopa z r. 1739 se sochami světců po stranách byl v r. 1900 renovován a vybaven novým obrazem. Dva protějškové boční oltáře sv. Floriána a Anny z r. 1740 mají rovněž novější obrazy..

Je doložen jako farní již r. 1365 a z té doby pochází zdivo presbytáře. Přestavěn byl barokně v letech 1738-1739. Dokončení této přestavby dokládá letopočet 1739 se znakem tepelského opata v západním průčelí. V r. 1900 byl kostel znovu opravován. Po r. 1945 došlo k jeho částečné devastaci. Od r. 1956 byly obnoveny poutě ke dni 4. července na svátek sv. Prokopa. V r. 1972 byla provedena obnova fasády. Hřbitov kolem kostela byl zrušen a terén upraven. Nyní je kostel filiálním ve farnosti Dolní Bělá, avšak pravidelné bohoslužby se v něm nekonají. Stavba je od r. 1958 zapsána v seznamu kulturních památek..