© Prudký Martin, 02/2015
Mlýnský vrch, žulový kopec o nadmořské výšce 418 metrů, je pravděpodobným místem srážky vzbouřených nevolníků s císařskými rejtary dne 25. dubna 1680. Bitva byla vyvrcholením selské rebelie, která otřásla českým venkovem od východních po západní Čechy. Byla reakcí na robotní patent císaře Leopolda I., vysoké ceny zboží a surovin, které museli poddaní nakupovat od vrchnosti. K nepokojům se schylovalo již od zimních měsíců a důvod nespokojenosti poddaných měly zjistit i komise působící na různých panstvích. Pokusy o uklidnění situace se minuly účinkem, a proto došlo k rebelii. Vůdcem a mluvčím vzbouřenců se na petrohradském panství stal rychtář Matěj Muller z Pastuchovic, který se nabídl k doručení stížnosti císaři. Stížnost napsal blatenský rychtář Ondřej Schlick podpořený Adamem Tonklem ze Stebna, Michalem Jilkou ze Žďáru a Václavem Multrusem z Velečína. Mezi vzbouřenci z různých vsí, městeček a panství… číst dále
|
Přihlášení |
