
Kostel a bývalý klášter stojí v nejvyšší části hradního areálu (pomineme-li skalnatý suk s torsem hradní hlásky). Nejlepší přístup je od někdejší Horní brány, kde je i zastávka nečetných autobusových spojů. Klášterní budova je nepřístupná, zřejmě prázdná, v kostele se prý občas slouží mše (cedulka na západním vchodu). Parkovací místa, vyznačená pod skalou s hláskou, ohrožuje padající kamení.
V ose severního průčelí hranolová věž se stanovou střechou a vysokou lucernou. Průčelí konkávně prohnuto, v ose hlavní vstup a velké okno, po jeho stranách niky se sochami. Před hlavním průčelím vysoké jednoramenné schodiště. Boční fasády kostela prosté, členěné pouze velkými okny. Zařízení většinou po polovině 18. století, ze starších kostelů se dochovaly dva renesanční náhrobníky a křtitelnice..
Ten stál na ploše dnešních tenisových kurtů mezi kostelem a skálou s hradní hláskou. Roku 1532 byl z neznámých důvodů "zničen Čechy" a nebyl již nikdy obnoven. Po příchodu rodu Poettingů byl prakticky na tomtéž místě (snad s využitím zachovaných konstrukcí) od roku 1671 stavěn klášter servitů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné. Klášterní kostel, farní kostel sv. Matouše a zámek propojovala krytá visutá chodba. Od roku 1730 byl stavěn dnešní jednokřídlový objekt kláštera, doplněný po roce 1767 novým velkým kostelem Panny Marie Sedmibolestné. Původní čtyřkřídlý klášter a kostel byly přitom demolovány. Roku 1778 byl uzavřen starý farní kostel svatého Matouše, který stával na západním okraji dnešní zámecké zahrady. Jeho funkci převzal po zrušení kláštera roku 1787 kostel Panny Marie Sedmibolestné. Konventní budova pak sloužila jako fara, byty, po roce 1970 hotel. Dnes je prázdná..