
První židovské osídlení Žlutic je doloženo v první polovině 16. století. V roce 1540 tehdejší majitel panství Jindřich IV. z Plavna Židy z města vykázal. Další zmínka o žlutických židech pochází až z roku 1787. V roce 1870 zde žilo 30 osob židovského vyznání, nicméně již v roce 1875, kdy byla založena žlutická židovská náboženská obec, zde bylo 89 Židů. Modlitebna se tehdy nacházela na dnes neznámém místě ve městě, pohřbívalo se na hřbitovech v Chyších a Nečtinách. Roku 1934 žilo v oblasti působení zdejšího rabinátu celkem 79 věřících, z toho bylo 21 přespolních. V roce 1938, ještě před obsazením pohraničí Německem, většina žlutických Židů přesídlila do vnitrozemí Československa a židovská náboženská obec ve Žluticích zanikla.
Ve funkci prvního rabína zde působil až do roku 1926 bývalý učitel Moritz Hoffer. Během Křišťálové noci z 10. na 11. listopadu 1938 byla synagoga ve Žluticích vyrabována, nicméně nebyla, snad proto, že z obou stran sousedila s jinými domy, vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, kde sídlil katastrální úřad, a byty. Ve druhé polovině 20. století pak byla upravena na obytný dům. V interiérech jsou údajně zachovány fragmenty výmalby synagogy..