Nevelké pozůstatky někdejšího panského sídla v městských hradbách i mimo ně. Původní hrad, zřízený pro lepší obranu města a jako sídlo vrchnosti, byl v průběhu 17. století změněn na representativní barokní zámek, po požáru roku 1761 však zanikl.
Hlavní obrázek místa
vstupní brána zámku
© Pavel Zany Komárek 9.6. 2002
Zbytky zámku jsou roztroušené po městě: na Velkém náměstí vstupní brána (u ní dobrá Zámecká restaurace), v kempu altán, přes silnici rozpadající se Kokořovský dvůr a pod farou kašna s koňskou bustou. Než obejdete všechny, dost se na žlutickém svahu zadýcháte...
Ivan Grisa, 16.8. 2008
historie

Městský zámek ve Žluticích

Po roce 1280 opevnili Hrabišicové Žlutice městskými hradbami, do jejichž severozápadního kouta vložili své sídlo – městský hrad. Ten byl opevněn zřejmě i vůči městu. S ním přešel roku 1415 do rukou pánů z Elsterberka, po roce 1426 se jich pak zmocnil Jakoubek z Vřesovic. Ten obranu města posílil stavbou hradů Nevděk a Mazanec i zesílením městského hradu a opevnění. V několika etapách (1602–23, 1680–1700) byl městský hrad změněn v zámek s honosnou barokní zahradou, rozšířenou za severní obvod městských hradeb. Zároveň byl na druhé straně silnice do Bochova zřízen rozsáhlý hospodářský dvůr. Kokořovci, kteří tyto úpravy prováděli, se však roku 1723 odstěhovali na zámek ve Štědré. Žlutický zámek pak sloužil jako sídlo správy panství až do požáru roku 1761, po němž byl rozebrán na stavební materiál. Do současnosti se dochovala vstupní brána z Velkého náměstí (nabízí průhled na panelový dům), altán v horní zdi parku (dnes kempu),…  číst dále

Ivan Grisa, dle Tomáš Durdík, Ilustrovaná enycklopedie českých hradů, 16.8. 2008

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 radnice
 Panský dům
 kašna
 Žlutice – MPZ
 Kokořovský dvůr
 synagoga
 fara
 Mazanec
 kaple sv. Kříže
 Nevděk
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Bílá boží muka
 kaple Panny Marie
 Tuchtova kaple
 kaple
 návesní kaple
 kostel sv. Kříže
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple Kaina a Ábela
 Vladař
 smírčí kříž
 kaple Panny Marie
 Blažkův mlýn
 kaple Panny Marie
 kaple
 Štědrá
 Štědrá
 Ratibořský mlýn
 kaple Panny Marie
 Chyše
 Budov
 Budov
 Verušičky
 kaple sv. Anny
 Týniště
 synagoga
 Chyše
 zámecký pivovar
 kašna
 městské opevnění
 Údrč
 Údrč
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Leonarda
 Luka
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Brložec
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Prohořský hrádek
 Podštěly
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Vavřince
 bývalá rychta
 Libkovice
 Jablonná
 Vlkošov
 Kostrčany
 bývalá fara
 kostel sv. Václava
 radnice
 Hartenštejn
 neogotická studna
 kašna
 Hoppova kaple
 Bochov
 Sychrov
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie z Re
 Loreta
 silniční most
 Hungerberg
 Rabštejn nad Střelou
 kostel sv. Jakuba
 Valeč
 mariánský sloup
 kostel sv. Ondřeje
 Brdo
 kostel sv. Vavřince
 Manětín
 vysílač Krašov
 Manětín – MPZ
 Nečtinský Špičák
 Kotaneč
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Nový Dvůr
 Nečtiny – MPZ
 kaple sv. Floriána
 Skytaly
 Bražec
 kostel sv. Markéty
 Vochlice
 Lina
 panský dům
 mariánský sloup
 Toužim
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Mlýnce
 dvůr Kalec
 Preitenstein
 Budiš
 Nečtiny
 kostel sv. Blažeje
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Víta
 Stružná
 Kapucín
 Křečov
 kostel sv. Martina
 Černá Hať
 Kamenný Chlum
 Radějov
 kostel sv. Martina
 Vidhostice
 kostel sv. Mikuláše
 Nepomyšl
 Andělská Hora
 kostel sv. Jakuba
 Šemnická skála
Základní informace místa
ID místa: 6626
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.8.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama