zámek Rabštejn nad Střelou

Krajina kolem pozdějšího hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil r. 1193 klášter v Mašťově, později přeložený do Oseka. Po r. 1321 koupil rabštejnský statek od Lidéře z Rabštejna Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich držel Pluhův Žďár a sloužil pánům z Hradce. V I. 1319–1341 byl královským podkomořím, stal se oblíbencem krále Jana Lucemburského, který jej bohatě odměnil, takže podle soudobého kronikáře „z chudého boháče učinil". Oldřich Pluh získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Rozvržení hradu a jeho výstavnost neznáme, neboť zmizel v pozdějších přestavbách a archeologický průzkum tu nebyl podniknut. Hradní kaple byla později přestavěna ve farní kostel, který byl zbořen r. 1787; stával me/i dnešním kostelem a zámkem. V rodu Pluhů Rabštejn dlouho nezůstal, neboť Oldřichovi synové se r. 1357 z neznámé příčiny postavili proti císaři Karlu IV., který poslal proti Rabštejnu vojsko. Bratři se před obléháním poddali a přistoupili na panovníkův požadavek, aby mu hrad za 3000 kop grošů míšeňských prodali. Karel IV. si byl totiž vědom, že hrad má pro okolní krajinu velký význam a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém a připojil k němu ves Vysočany, tři dvory ve vsi Mezí a jeden v dnes zaniklém Čihanově. Hrad spravoval purkrabí, Karel IV. na něm často pobýval a výnosy z něho daroval své manželce Elišce Pomořanské. V r. 1397 postoupil Václav IV. hrad Benešovi Čertovi z Hořovic jako zástavu za 1600 kop grošů českých. V r. 1419 se Rabštejna zmocnil Jindřich…  číst dále