Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.
Hlavní obrázek místa
Plocha hradu se zarostlými hřišti
© Iva Spurná 1.5.2010
Místo, kde stával hrad Mazanec najdete poměrně snadno: z hlavního žlutického náměstí se dejte po silnici nahoru. Na levé straně minete kapli sv. Šebestiána, která stojí u zdi bývalého zámeckého parku (dnes je v této části kemp s chatičkami). Až zeď skončí, dejte se před rodinným domkem doleva. Polní cesta, která jde šikmo do kopce vás pak dovede až na hrad. Že jste dobře poznáte snadno – jsou zde travnatá hřiště opatřená tyčemi k uchycení sítě na volejbal.
Ivka, 3.12. 2011
popis

Areál hradu se nachází na mírné vyvýšenině severně od středu Žlutic, nad prostorem bývalého hradu (a pozdějšího zámku), který zřejmě chránil jako předsunuté opevnění. Zachovaly se mohutné valy, které v některých místech dosahují výšky 6–8 metrů a ohraničují areál cca 80 x 80 metrů. V nejvyšším místě valu je mírné rozšíření a prohlubeň – zde mohla stát věž. Vnitřní plocha byla přeměněna na hřiště, čímž bylo nenávratně poškozeno rozvržení hradu. Také část fortifikace ve východní části byla zničena. Vzhledem k době svého vzniku překvapivě postrádá bašty. Také zde nejsou žádné příkopy, které asi stavitel v této poloze nepovažoval za nutné vybudovat. Vzhledem k míře zachování valů a jejich strmosti je možné, že v sobě skrývají zdivo. V prostoru mezi hradem a silnicí mohlo být lehce opevněné předhradí. Mazanec je jedním z hradů, které by si rozhodně zasloužily podrobný archeologický výzkum.

Ivka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000), 3.12. 2011

historie

Mazanec sloužil v první řadě jako předsunuté opevnění žlutického hradu, který leží ve svahu pod ním – tedy v nevýhodném postavení vzhledem k prudkému vývoji dělostřelectva v první polovině 15. století. První zmínka o něm je z roku 1418. Po tomto roce, kdy jej zřejmě Jakoubek z Vřesovic přestavěl, je považován za samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý.

Ivka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000), 3.12. 2011

Půdorys místa

Půdorys hradu
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky 3, Libri, Praha 2008
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 Kokořovský dvůr
 radnice
 Panský dům
 Žlutice
 kašna
 Žlutice – MPZ
 fara
 synagoga
 kaple sv. Kříže
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Bílá boží muka
 Nevděk
 kaple Panny Marie
 Tuchtova kaple
 socha Panny Marie
 kaple
 návesní kaple
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kostel sv. Kříže
 kaple Kaina a Ábela
 kaple Panny Marie
 Blažkův mlýn
 kaple Panny Marie
 Vladař
 kaple
 smírčí kříž
 Ratibořský mlýn
 kaple Panny Marie
 Budov
 Budov
 Štědrá
 Štědrá
 Chyše
 Verušičky
 kaple sv. Anny
 Týniště
 socha Ecce Homo
 fara
 Údrč
 Údrč
 synagoga
 zámecký pivovar
 Chyše
 kašna
 městské opevnění
 kostel sv. Leonarda
 kostel sv. Vavřince
 Luka
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 Brložec
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Prohořský hrádek
 Podštěly
 kostel sv. Vavřince
 bývalá rychta
 kostel sv. Jiljí
 Libkovice
 Jablonná
 Vlkošov
 Kostrčany
 bývalá fara
 neogotická studna
 Bochov
 radnice
 Hartenštejn
 kašna
 kaple Panny Marie z Re
 kostel sv. Václava
 Hoppova kaple
 Hungerberg
 kostel sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 Sychrov
 socha sv. Barbory
 Loreta
 silniční most
 Valeč
 Rabštejn nad Střelou
 mariánský sloup
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Vavřince
 Brdo
 vysílač Krašov
 Manětín
 Manětín – MPZ
 Nečtinský Špičák
 Kotaneč
 Bražec
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Floriána
 Skytaly
 panský dům
 Nečtiny – MPZ
 kostel sv. Markéty
 Nový Dvůr
 mariánský sloup
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Vochlice
 Lina
 Toužim
 Mlýnce
 Budiš
 Preitenstein
 dvůr Kalec
 kostel sv. Blažeje
 židovský hřbitov
 Dědek a Bába
 kostel sv. Víta
 Nečtiny
 židovský hřbitov
 Stružná
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Křečov
 Kamenný Chlum
 Černá Hať
 kostel sv. Martina
 Vyšohrad
 kostel sv. Mikuláše
 Nepomyšl
 Andělská Hora
 kostel sv. Jakuba
 Šemnická skála
Základní informace místa
ID místa: 10547
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.12.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama