Chyše

Za husitských válek zbořen, obnoven až za Buriana z Gutštejna někdy po roce 1473. Anežka z Gutštejna se roku 1566 provdala za Mikuláše z Lobkovic; za něho hrad renesančně přestavěn. Krakovští z Kolovrat zámek upravovali barokně v 18. století, od roku 1766 jej vlastnili Lažanští z Bukové, za nichž byla v letech 1856 - 1858 provedena pseudogotická přestavba celého zámku pod vedením V. I. Ullmanna. Mohutná budova se čtyřmi jedno- a dvoupatrovými budovami okolo nádvoří, v průčelí dvě velké věže. Ve východním křídle do nádvoří arkády. V přízemí zachována místnost s valenou klenbou a výsečemi, se štukovou výzdobou a nástropním obrazem od P. Brandla z roku 1708. Na stropě vedlejšího sálu bohatá štuková výzdoba. Ostatní místnosti novodobě upraveny..

Teprve v l. 1254 – 1292 zde sídlil Odolen, předek rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka, a pak jeho potomci (do r. 1354). V r. 1358 si Chyše rozdělili Vilém ze Skály a Ahník (Ahně, Ahro, Hagen) a Oldřich Pluh z Rabštejna. V l. 1361 – 1365 byly celé Chyše, zřejmě se statkem rabštejnským , majetkem královské koruny Kala IV., ale již v l. 1370 – 1378 je držel jako manství Boreš z Oseka a Rýzmberka, pán na Žluticích. V r. 1397 je vlastnili Dětřich a Jan Smetánkové z Hradišťan kteří k nim před r. 1403 připojili statek Protivec. R. 1422 se Chyší s velkou pravděpodobností zmocnil Jindřich z Plavna, i když se zdá, že jen na krátký čas. Po něm držel statek Jan Calta z Kamenné Hory a připojil jej k Rabštejnu. Spolu s ním se Chyše dostaly v r. 1466 do vlastnictví Buriana z Gutštejna, jemuž r. 173 propustil král Vladislav II. zdejší zbořený hrad – o jehož existenci se do té doby nedochovaly žádné zprávy – s městečkem Chyšemi z manství. Burian dal městečko obehnat hradbami – každé z jeho 11 panství prý stavělo baštu a část hradební zdi – obnovil hrad, který byl snad od smrti Jana Smetánky z Hradišťan v r. 1437 neobyvatelný, a r. 1487 tam založil klášter karmelitánů, r. 1488 špitál a oba ústavy dostatečně hmotně zajistil. Po Burianovi, který zemřel kolem r. 1489, spravovali statek synové Jetřich, pak Jan a po něm Volf († 1545). Volfa vystřídal jeho syn Viktorin jehož dcera Anežka, provdaná za Mikuláše z Lobkovic, věnovala r. 1566 celý dědický podíl po otci svému manželovi. Jednalo se o panství Chyše s městečkem a dále o statky Podbořany, Kryry a Lubenec, jež do té doby byly součástmi petrohradského panství. Nový majitel prodal některé méně významné pozemky, přestavěl v r. 1578 starý hrad na renesanční zámek, ale již r. 1579 je společně s panstvím a městem prodal za 32 500 kop grošů míšenkách Ferdinandu Renšpergerovi z Renšperka a z Držkovic. R. 1587 získala tento majetek za 48 900 kop grošů míšeňských Griselda, vdova po Adamovi z Švamberka, rozená z Lobkovic a po ní od r. 1607 její syn Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, na Bělé a Kuřívodách. Ten, jako jeden z hlavních představitelů českého stavovského povstání z l. 1618 – 1620 a za Fridricha Falckého nejvyšší purkrabí, uprchl hned po prohrané bitvě na Bílé hoře ze země a byl v nepřítomnosti odsouzen r. 1621 k trestu smrti, ztrátě cti a veškerého jmění. V r. 1621 byly Chyše postoupeny a r. 1622 bez odhadu prodány Jiřímu Vilémovi Michnovi z Vacínova, císařskému radovi nad apelacemi. Michna začal s obnovou hospodářství, ale i s prováděním rekatolizace a již v r. 1627 rozhodl o renovaci zaniklého a zpustošeného kláštera. Jiří Vilém Michna zemřel v r. 1640 a v r. 1651 si synové pozůstalost rozdělili; Zikmund Norbert dostal polovinu panství Chyše, statek Struhaře a tvrz Ležky na Podbořansku, František Chodov (u Sokolova) a Vilém Bedřich druhou polovinu Chyší se zámkem, městem a ostatním příslušenstvím. S obnovou chyšského kláštera včetně kostela Panny Marie sněžné začali bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich Michnové teprve v 60. letech 17. století. Vilém Bedřich se však značně zadlužil, a když v r. 1664 bez potomků zemřel, koupil jeho majetek v dražbě pro svoji dceru Annu Ludmilu Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský. Špatné hospodaření Viléma Bedřicha Michny na jeho polovině Chyší dokládá i stručný popis zámku, obsažený v odhadu z r. 1664: „Zámek Chyše je postaven z kamene, je v něm mnoho klenutých pokojů a místností v podzemí. Část střechy je kryta šindelem, ostatek poškozenými taškami. Budova je značně porušena a ve zpustlém stavu. U zámecké brány je vysoká věž s hodinami. Naproti zámku stojí jiná věž s mnoha vězeními. Ze zámku vede ke kostelu dlouhá, krytá a dřevěná chodba, v příkopech je zahrádka a dřevěné, nedohotovené stavení.“

Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská převzala zprvu jen jednu polovinu panství. Ale v r. 1672 se stala držitelkou celých Chyší, když zdědila i druhou polovinu kterou mezitím získali její otec Vilém Albrecht a strýc Arnošt Abund Kolovrat-Libštejnský. Anna se provdala za Julia Albrechta Kolovrata-Libštejnského, podruhé za Jiřího Viléma Michnu z Vacínova, syna Zikmunda Norberta. Brzy poté věnoval scelené panství svému manželovi Jiřímu Vilémovi. Za vlády Anny Ludmily padla v r. 1678 podstatná část městečka Chyší včetně kláštera a konventního chrámu za oběť velkému požáru. Anna Ludmila dala přestavět zámek v barokním slohu, jak o tom svědčí kamenný znak s letopočtem 1708, umístěný v průjezdu hlavního vchodu. Když r. 1718 zemřela, stal se dědicem její bratr Jan František Kolovrat-Krakovský a po něm v r. 1723 jeho syn Vilém Albrecht Jan. Oba zastávali vysoké úřady, a proto se na chyšském zámku zdržovali zřídka. Od Viléma Albrechta Jana Kolovrata-Krakovského koupil v l. 1747 – 1748 Chyše za 157 000 zlatých rýnských Václav Leopold Putz z Breitenbachu. Ale Putzové panství zadlužili a r. 1766 je získal v dražbě za 110 400 zlatých rýnských hrabě Prokop Lažanský z Bukové. Prokop (I.) Lažanský, nejvyšší kancléř a příslušník starobylého českého rodu, vlastnil tehdy panství Manětín a Rabštejn. Příslušenství Chyší rozšířil natrvalo o statky Lubenec, Struhaře, Drahonice a Řapany, když v r. 1804 zemřel, jeho synové si dědictví rozdělili; Jan obdržel Manětín, statek Kalec a podstatnou část Rabštejna, Prokop (II.) Chyše s příslušenstvím a menší část Rabštejna. Prokop (II.), česko-haličský dvorní kancléř, zvětšil Chyše o statek Libyni (r. 1821). Když v r. 1823 zemřel, zdědil Chyše jeho nejstarší syn Prokop (III.), jenž je spravoval až do r. 1868. Prokop (III.) Lažanský dal v r. 1829 zámek upravit a současně v něm zřídil kapli sv. Kříže (od r. 1862 sv. Prokopa); k další úpravě došlo v r. 1842. Rozsáhlá rekonstrukce celé zámecké budovy byla pak provedena v letech 1856 – 1858. Uskutečnil ji pražský architekt a stavitel Ignác Ullmann ve slohu tehdy moderní tudorské (anglické) gotiky a dal zámku podobu, kterou má dodnes. Součástí těchto úprav byla také likvidace starých obranných příkopů, z nichž je zachován jen nepatrný kus. Prokop (III.) zemřel v r. 1868, a protože byl bezdětný, Chyše zdědili synové jeho bratra Vojtěcha, někdejšího moravského místodržitele, Alexandr († 1891), říšský poslanec za stranu mladočeskou, pak za stranu svobodomyslnou, rozhodný obránce národní a české věci. R. 1891 se stal majitelem panství Leopoldův třetí bratr Vladimír Lažanský, vyznaná postava českého veřejného, kulturního i politického života 90. let 19. a začátku 20. století, prezident Národopisné výstavy československé v Praze v r. 1895 apod. Jeho syn Prokop (IV.) Lažanský převzal velkostatek v r. 1925 a držel jej až do r. 1945. Po r. 1945 sloužil zámek v Chyších jako sídlo administrativy Státních lesů a dalších institucí. Dnes je v něm umístěno zemědělské učiliště. Zámek v Chýších je dvoupatrová a částečně jednopatrová čtyřkřídlá budova nepravidelného půdorysu s velkou a malou polygonální věží; východní křídlo nádvoří má na pilířích arkády sklenuté křížovou klenbou. Vstupní síň v přízemí východního křídla je sklenuta plackou a má štukovou výzdobu ze začátku 18. století. Ve velkém sále s valenou klenbou a výsečemi je na štukové omítce nástropní malba Petra Brandla z r. 1708 nebo z r. 1717, představující krále Davida, jemuž je přinášena hlava zavražděného syn Saulova. Štukovou (novodobou?) výzdobu stropu má i síň sousedící s velkým sálem. K zámku přiléhá park, založený asi už v 17. století. V r. 1967 byla před chyšským zámkem odhalena busty Karlu Čapkovi, dílo akademického sochaře Josefa Adámka a ing. arch. Jaroslava Zbořila. Připomíná Čapkův pobyt v Chyších v r. 1917, kde působil jako domácí učitel Prokopa (IV.) Lažanského.

Za husitských válek zbořen, obnoven až za Buriana z Gutštejna někdy po roce 1473. Anežka z Gutštejna se roku 1566 provdala za Mikuláše z Lobkovic; za něho hrad renesančně přestavěn. Krakovští z Kolovrat zámek upravovali barokně v 18. století, od roku 1766 jej vlastnili Lažanští z Bukové, za nichž byla v letech 1856 - 1858 provedena pseudogotická přestavba celého zámku pod vedením V. I. Ullmanna. Mohutná budova se čtyřmi jedno- a dvoupatrovými budovami okolo nádvoří, v průčelí dvě velké věže. Ve východním křídle do nádvoří arkády. V přízemí zachována místnost s valenou klenbou a výsečemi, se štukovou výzdobou a nástropním obrazem od P. Brandla z roku 1708. Na stropě vedlejšího sálu bohatá štuková výzdoba. Ostatní místnosti novodobě upraveny..