Ves založená už ve 13. stol. V roce 1390 se zmiňuje Lev z Budova. V druhé polovině 17. století postavený barokní zámek Seeberky. Za Putzů z Breitenbachu ztratil rezidenční funkci a bylo sneseno jedno patro a zbourána východní část zámku. Po roce 1945 patřil státnímu statku, dnes je téměř zřícený.
Hlavní obrázek místa
© Martin Kabeláč, 08/2008
Starý zámek, jehož poslední podoba před začínající destrukcí měla podobu obdélné přízemní budovy kryté polovalbovou střechou. Budova stojí na kraji strmého terénního zlomu a byla na jižním průčelí postupně zpevněna třemi pilíři. Dle situace přízemí lze soudit, že zámek vznikl za Seeberků v druhé polovině 17. století. Zámek byl souměrný, v přízemí byly původně tři místnosti, západní, prostřední a dnes neexistující východní, která byla zrcadlově shodná ze západní. Zámek byl pravděpodobně dvojpodlažní, první patro bylo sneseno za Putzů z Breitenbachu, stejně jako byla zbourána východní část zámku. Starý zámek je dnes v katastrofálním stavu, jižní část je po zřícení střechy a kleneb přízemí, severní část tento osud čeká zanedlouho.
Petr Nožička čerpáno z: Jiří Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl, Libri, Praha 2005, 22.5. 2011
historie

Ves pravděpodobně založená už ve 13. století. V roce 1390 se zmiňuje Lev z Budova. V rozmezí let 1399–1400 je zmiňován Purkart z Budova. V 30. letech 15. století je uváděn Purkart z Budova, není jisté, jestli je to totožná osoba, či potomek. Nejpozději koncem 14. století vzniklo v Budově šlechtické sídlo, jeho poloha a podoba není známa. V roce 1452 je ves v majetku Jana z Budova, prokazatelného předka Budovců z Budova. Po něm drželi zboží bratři Purkart a Václav. V roce 1494 Purkart pohání k soudu norimberské měšťany, kteří nezákonně obsadili tvrz Jindřicha z Plavna Krafmberk i s městečkem. Purkart byl totiž Jindřichovým poručníkem. Tato pře se táhla ještě roku 1496, výsledek ale není znám. Manželka jednoho z těchto bratrů byla Kateřina z Budova rozená ze Svojkova. Zmínka z roku 1496 je poslední o rodu Budovců z Budova v rodovém Budově. Kolem roku 1530 prodává Jan…  číst dále

Petr Nožička čerpáno z: Jiří Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl, Libri, Praha 2005, 23.4. 2011

Půdorys místa

půdorys přízemí
© J. Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl [A-M], Libri, Praha 2003
Obrázek
Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Verušičky

Místa v okolí

 kaple Panny Marie
 Budov
 Čichalovský mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Luka
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 Verušičky
 Týniště
 kaple
 kaple
 kaple Kaina a Ábela
 Blažkův mlýn
 návesní kaple
 Bílá boží muka
 Ratibořský mlýn
 Údrč
 Kunzova muka
 kostel sv. Leonarda
 Údrč
 Tuchtova kaple
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Anny
 Kokořovský dvůr
 Mazanec
 radnice
 Panský dům
 Žlutice
 Žlutice – MPZ
 kašna
 synagoga
 fara
 kaple sv. Kříže
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Nevděk
 kaple sv. Anny
 smírčí kříž
 bývalá fara
 neogotická studna
 kašna
 radnice
 Chyše
 Hungerberg
 kaple Panny Marie
 Hartenštejn
 Hoppova kaple
 Bochov
 kostel sv. Kříže
 Vladař
 zámecký pivovar
 Chyše
 kašna
 kostel sv. Jakuba
 synagoga
 městské opevnění
 Kostrčany
 kaple sv. Anny
 Valeč
 Bražec
 mariánský sloup
 Libkovice
 kaple sv. Václava
 Podštěly
 Štědrá
 Štědrá
 kostel sv. Václava
 Brložec
 Lina
 Budiš
 Jírov
 Stružná
 Skytaly
 kostel sv. Markéty
 židovský hřbitov
 Prohořský hrádek
 bývalá rychta
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 Křečov
 Mlýnce
 Vochlice
 Jablonná
 kaple sv. Floriána
 Kamenný Chlum
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiljí
 Vlkošov
 Javorná
 panský dům
 kaple sv. Kříže
 radnice
 mariánský sloup
 Toužim
 Sychrov
 kostel sv. Mikuláše
 Loreta
 silniční most
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Nepomyšl
 Rabštejn nad Střelou
 Andělská Hora
 židovský hřbitov
 Skalky skřítků
 kostel sv. Víta
 boží muka
 Šemnická skála
 Nový Dvůr
 Bučina
 Kotaneč
 maloměstské domy
 Brdo
 kostel sv. Barbory
 Mašťov
 Lázně Kyselka
 Brody
 dvůr Kalec
 Radošov
 kostel sv. Štěpána
 Černá Hať
Základní informace místa
ID místa: 9882
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 30.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama