
Vesnice Prohoř leží v západních Čechách na silnici mezi Žluticemi a Bezvěrovem. Tvrziště se nachází při jižním okraji Horního hrádeckého rybníka, západně od obce. Je zarostlé náletovými dřevinami proto návštěvu doporučuji v zimě.
Nálezy zlomků keramiky napovídají osídlení této lokality již ve 13. století, přičemž některé obsahují tuhu, těženou snad v nedaleké Dolní Jamné. Ves Prohoř byla tehdy rozdělena na dvě poloviny náležející různým vlastníkům. Polovina patřila k nedalekému Štědrému hrádku, druhá v letech1390 až 1456 Caltům z Kamenné Hory, spolu s rabštejnským panstvím. Pak zde také vládli Gutštejnové, rod vlastnící v západních Čechách rozsáhlá území. Vystřídali je pak páni z Plavna-Plauen, příslušníci saské katolické šlechty expandující do severozápadních Čech, a to až do vymření rodu roku 1572. Prohoř po nich vlastnili Hasištejnští z Lobkovic, kteří ji připojili ke žlutickému panství. V této době byla tvrz pravděpodobně pustá a stavební materiál z ní byl použit na stavbu nedalekého vrchnostenského dvora. Dnes je tvrziště zarostlé křovím a obklopeno odpadky, zachovala se také část vodního příkopu a sklep..