
Jednolodní stavba s vícebokým presbytářem stejné šíře, orientovaným k východu. Na jihu přístavba dnešní sakristie. Okna hrotitá, bez kružeb. U západního průčelí víceboká schodišťová věžice s kosodélníkovými okénky. Protějškové portály v jižní a severní stěně, rámované tesanými kamennými edikulami s letopočty přestavby 1655–57, renesančního rázu. Sousední budova špitálu patrová, obdélná, pozdně barokní, s mansardovou střechou, nárožní bosáží a mělkými středními risality, ukončenými nízkými tympanony.
Připomíná se poprvé roku 1622, v letech 1655–57 důkladně přestavěna. Sloužila jako špitální a pohřební pro rod Kokořovců. Roku 1840 přistavěna jižní kaple, která od roku 1869 slouží jako sakristie (původní zbořena). Po roce 1945 zchátrala, roku 1970 byla opravena a využita jako památník zemědělských tradic okresu Plezň sever. Po roce 1990 slouží pro studio pohybového divadla nadace Ctibora Turby.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.