Holštejn

Bohatou vertikální členitost v terénu zaniklé plužiny způsobilo 7 vodotečí. Zjišťujeme 5 úseků oddělenými od sebe údolími 60 až 70 m. Nápadná je i malá šířka parcel a ve většině případů i jejich malá délka. Plužina městečka se rozprostírala na 170 až 200 ha a podle počtu parcel se dá usoudit, že městečko mělo 13 nebo 14 usedlostí.

Roku 1437 se v Zemských deskách mluví již o městečku. Poslední zmínka o městečku Holštejnu jako „osedlém“ pochází z roku 1511. Městečko se uvádí jako pusté v roce 1550, když panství kupuje Jan Dubčanský ze Zdenína. Z celého městečka, které mívalo 13 – 14 usedlostí, byl v pol. 16. století životaschopný pouze dvůr před hradem s poplužím. Příčinou zpustnutí městečka byla nejspíše ztráta jeho hospodářského významu, způsobená mimo jiné zánikem hradu Holštejna. Roku 1717 postavila rájecká vrchnost – hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu – v místech zaniklého městečka panský dvůr, na jehož stavbu bylo použito i zdiva ze zchátralého hradu. Postupně byly kolem tohoto dvora vystavěny domky nových obyvatel a do této doby tak lze klást vznik „nového“ Holštejna. V roce 1791 měl Holštejn již třináct domovních čísel. Ve stejném roce došlo i k rozparcelování panského dvora a Holštejn získal postavení samostatné obce.