sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dolní Staňkov
Drobná otevřená barokní kaple, dotvářející prostor před venkovskou usedlostí. Stavba obdélného půdorysu, valeně zaklenutá, se sedlovou střechou valbovitě zkosenou nad uzávěrem. Památkově chráněná.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Ostrůvek v Ostrovském rybníku při areálu panských sídel v Běšinách mohl být nejstarším sídlem majitelů Běšin. Jde však jen o hypotézu jež má své opodstatnění, ale není prokázána.
"Stará tvrz", nejstarší doložené panské sídlo v Běšinách, písemně potvrzené roku 1602. Její původní podobu neznáme. Dodnes se dochovala sýpka, pravděpodobně z 18. stol., při jejíž stavbě byla využita jedna obvodová zeď "Staré tvrze".
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Běšinský zámek - renesanční tvrz, postavená za Adama z Běšin po roce 1580, byla původně trojkřídlá, z části dvojpatrová budova s arkádami na východní straně. Později barokně upravena a v 19. stol. přestavěna na lihovar a bytové jednotky.
Původně starší gotická tvrz pravděpodobně z průběhu 14. století; mladší pozdně gotická tvrz z druhé poloviny 15. století. Upravovaná během 16. století, barokně i později novodobě. I přesto zachován pozdně gotický charakter - zachovány zbytky dvou gotických portálů a renesančních kleneb s lunetami.
Původně v Boříkovech stála gotická tvrz, kterou v 1. pol. 16. stol., kdy v Boříkovech seděl rod pánů z Košumberka, nahradila tvrz nová, později upravená v polovině 18. stol.
Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.
Novogotická boží muka ve strmém svahu na okraji obce pochází z 2. pol. 19. století. Hranolová zděná stavba vyrůstající z kamenného, dole se rozšiřujícího kamenného soklu. Patrově členěna do tří nestejně velkých částí. Krytá křížovou sedlovou stříškou. Provedením ojedinělá boží muka v okrese.
Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.
Zděná boží muka z pol. 18. století. Stojí na čtvercovém půdorysu, mají nízký sokl a čtyřboký dřík členěný římsou. Kaplice je ze tří stran otevřená, krytá sedlovou střechou. V kaplici bývala umělecky hodnotná soška sv. Jana Nepomuckého, odcizena kolem r. 1976. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.
Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.
Přihlášení
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací