megalitická hrobka Knowth

Knowth je chodbový typ hrobky (passage tomb) se dvěma pohřebními komorami uvnitř kamenné mohyly. Tento druh hrobky představuje přibližně 10% z celkového počtu známých hrobek v zemi. Pro souhrn všech megalitických hrobek v Irsku viz tabulka ve foto-souboru megalitické hrobky Creevykeel. Nejstarší chodbové hrobky se nacházejí v Bretani, irské hrobky tohoto druhu jsou ale největší. Hrobka Knowth má největší sbírku megalitického umění v Evropě. V jejím okolí je 19 menších satelitních hrobek, původně jich bylo ale více. Některé satelitní hrobky jsou starší než Knowth. Hrobka 16 na severovýchodní straně byla do hrobky Knowth zahrnutá, zatímco hrobce 13 na severu se Knowth vyhýbá. Celek představoval v rámci megalitického centra Brú na Bóinne samostatný hřbitov. Průměr mírně oválné mohyly je 95 m severojižním směrem a 80 m ve směru východ-západ, výška je 10 m. Chodby hrobky jsou nasměrované k východu a západu. Vedou do dvou vzájemně izolovaných pohřebních komor. Mezera mezi oběma komorami je přibližně 5 m. Orientace chodeb naznačuje, že do nich mohly pronikat sluneční paprsky při úsvitu a západu slunce v době jarní a zimní rovnodennosti, okolo 21. března a 23. září. Obřadní rituál by se patrně konal ráno na východní straně hrobky a večer na západní straně. Obě chodby byly poškozeny při hloubení souterrain (chodeb) v 9. a 10. století (viz historie hrobky). Stropy chodeb jsou navíc pod tlakem mohyly poškozené. Oprava není bez razantního zásahu možná, interiér je proto veřejnosti nepřístupný. Donedávna bylo možno alespoň nahlédnout do východní chodby, ani to dnes ale není možné. Východní chodba je nejdelší megalitickou chodbou v Evropě, i s pohřební komorou je dlouhá 40,2 m. Šířka chodby je 0,6 - 0,8 m, výška 1,5 - 2,7 m. Blíže k pohřební komoře je chodba vyšší. Konstrukce chodby a komory je provedena z pískovcových monolitů. Strop chodby tvoří ploché kamenné překlady. Pohřební komora má tři boční niky, spolu s chodbou má proto půdorys kříže. V nikách jsou oltáře, veliké monolity ve tvaru mísy. Šířka komory je 8,16 m (sever-jih) a 5,6 m (východ-západ), výška 6,1 m. Klenba komory je přečnělková, v angličtině známá jako konzolová klenba (corbel vaulting), kdy každý výše položený kámen vystupuje o něco málo víc do interiéru než kámen pod ním, až se v koruně klenba uzavře. Každý kámen je přitom mírně nakloněn směrem ven, aby do interiéru nezatékalo. Konzolová klenba je tak zároveň i střechou. Uvnitř byly nalezeny zpopelněné a nezpopelněné úlomky kostí více než 170 lidí. Původní pohřební vrstva byla překryta nálezy z 10. a 11. století, kdy komora sloužila jako obydlí. Západní chodba je i s pohřební komorou dlouhá 34,2 m. Na konci se mírně stáčí k jihu, světlo by tak až do pohřební komory asi neproniklo. Šířka chodby je 0,6 m, výška 1,1 m. Konstrukce chodby a komory je provedena z pískovcových monolitů. 2 m vysoká pohřební komora (3,2 x 1,3 m) je bez nik. Klenba komory je přečnělková. Oltář, kamenný monolit ve tvaru mísy, byl nalezen uprostřed chodby. Lidé se jej pokusili z hrobky vytáhnout ven, uprostřed chodby se ale zarazil. Po dokončení chodeb a pohřebních komor byla jejich konstrukce překryta kamennou mohylou. Okraje mohyly lemuje 127 obrubníků, horizontálně položených pískovcových monolitů, které bránily sesuvu mohyly. K sesuvu ale během tisíciletí stejně došlo, mohyla se snížila a rozjela do stran. Obrubníky proto byly před moderním archeologickým výzkumem zasypané. Pro katalog obrubníků viz https://www.knowth.com/kerbstones-knowth.htm. Některé satelitní hrobky jsou dnes uměle navršené do původní výšky, celek proto vypadá přibližně jako v neolitu. V nitrech některých satelitních hrobek jsou betonové bunkry. V nich je možno vidět archeologickým výzkumem odkryté vnitřní konstrukce hrobek, především původní monolity pohřebních komor. Na plochém vrcholu hrobky je dnes obdélný chodník s širokým výhledem do okolní krajiny a do údolí řeky Boyne. Chodník patrně imituje obvod zděné cisterciácké koleje laiků, která na hrobce stála od konce 12. století. Obdélné ohrazení koleje mělo rozměry 34 m (JZ-SV) x 22,5 m (SZ-JV). Jeho pozůstatky byly odkryty při archeologickém výzkumu. Vstup byl stejně jako dnes na jihovýchodní straně mohyly. Kolej obsahovala zděné stavby a dvůr, patrně zde stál i kostel. Bylo nalezeno 34 úlomků kamenných článků ze 13. století, které pocházejí z nejméně pěti oken. Ve střední vrcholové části mohyly byl v novověku kamenolom, který zničil velkou část koleje. Vrchol mohyly je dnes zarovnaný, kromě dvou prohlubní zde nic neuvidíme..

Je starší než Stonehenge v Anglii a egyptské pyramidy v Gíze. Postavili ji neolitičtí zemědělci, kteří zde žili v úrodném údolí řeky Boyne. Brú na Boinne byl ve své době určitě významným obřadním centrem pro celou tehdejší megalitickou kulturu. Obřadní funkce místa pokračovala i v době bronzové, hrobka ale v té době zpustla. Vstupy do obou chodeb hrobky byly sesuvem mohyly zasypané. Rituály se přesunuly do malého dřevěného obřadního kruhu poblíž východního vstupu do hrobky. Jméno Brú na Bóinne (Palác na (řece) Boyne) dali zdejšímu megalitickému centru Keltové, kteří přišli do Irska v posledních pěti stoletích před našim letopočtem. Keltové věřili, že ve zdejších hrobkách sídlí bohové podsvětí. Od raného středověku stálo na hrobce keltské královské sídlo místního království Severní Brega. V okolí hrobky vznikla osada, archeologický výzkum odhalil 13 obydlí. V době okolo 9. a 10. století byly do mohyly vestavěny souterrainy, podzemní chodby s komorami. Slovo souterrain pochází z francouzského sous terrain (podzemí). Předpokládaným důvodem jejich vzniku byla ochrana před nájezdy Vikingů. Další funkcí mohla být úschova potravy a cenností, opět ale nejspíše před Vikingy. Přesný účel jejich vzniku ale není znám. Nejpozději při stavbě souterrain byly nalezeny obě pohřební komory hrobky. V nich bylo vyryto pět nápisů čárkovým písmem ogham. Jejich význam ale není znám. Vikingové v 9. a 10. století královské sídlo s osadou několikrát vyplenili, dopluli sem z moře proti proudu řeky. Od 9. století vládla království Severní Brega dynastie Uí Néill. Irsko mělo v té době okolo 150 království, z nichž většina byla podřízena irskému velekráli. Irští králové mezi sebou neustále bojovali o vyšší místa na královském hierarchickém žebříčku. V polovině 10. století se stal velekrálem zdejší král Congalach Mac Maelmithic. V irštině se hrobce říkalo Cnogba, později Cnoghbha a nakonec Cnóbha. Význam tohoto slova ale není znám. Rukopis Trecheng Breth Féne (Triads of Ireland), patrně z 9. století, zmiňuje Úam Chnogba (Jeskyně Chnogba) jako jedno ze tří nejtemnějších míst v Irsku. Jeskyněmi jsou v tomto případě myšleny obě chodby hrobky s pohřebními komorami. Celá zdejší oblast patřila nejpozději od roku 1157 cisterciáckému klášteru Mellifont. Anglonormané (Angličané) zahájili v roce 1169 invazi do Irska. Na hrobce Knowth postavili v roce 1176 invazní dřevěný hrad. K tomuto účelu normálně stavěli motty (umělé hradní kopce), veliká megalitická hrobka s výhledem do údolí řeky byla ale neodolatelnou pozvánkou. Anglonormané navíc rádi stavěli hrady na místech původních keltských královských sídel jako projev poroby země. Hrad ale na hrobce dlouho nestál, Anglonormané jej museli předat klášteru Mellifont. Cisterciáci pak na vrcholu hrobky postavili zděnou kolej laiků, kteří zde obhospodařovali jejich půdu. Klášter si tak hrobku preventivně zajistil, aby na ní nějakého Anglonormana znovu nenapadlo stavět hrad. Více na téma konfliktu mezi irskou církví a Anglonormany během okupace Irska viz článek https://www.hrady.cz/clanky/anglicka-stredoveka-kolonie-v-irsku-a-v-irskem-hrabstvi-wexford-na-jihovychode-zeme#google_vignette. Kolej zanikla v 16. století během církevní reformace, kdy byl klášter Mellifont zrušen. Vstupy do obou chodeb hrobky a do souterrain byly postupem času znovu zasypané. Hrobka se stala majetkem státu v roce 1939. V roce 1962 byl zahájen rozsáhlý archeologický výzkum pod vedením profesora George Eogana. Vstupy do obou chodeb hrobky byly znovu objeveny v letech 1967 a 1968. Od roku 1993 je Brú na Bóinne na seznamu světového dědictví UNESCO..