Hluky

Přístup do hradu byl patrně zespodu, od potoka. Zde se přichází nejprve na spodní plošinu (o rozměrech 8 x 15 m) umístěnou na poměrně vysoké skále nad potokem. Lze předpokládat, že zde stála hradní brána a patrně i další objekty. Na jižním konci této plošiny začíná mimořádně zajímavý útvar, totiž jakýsi koridor, jehož boky jsou po celé délce chráněny skalními hřebeny (snad i uměle přitesanými) vysokými okolo dvou metrů. Tento koridor, široký 10 a dlouhý 12 metrů strmě stoupá z úrovně dolní plošiny na úroveň plošiny horní, vzhledem k jeho sklonu zde lze předpokládat dřevěné schodiště do vnitřního hradu. Jádrem obytné části hradu byla horní plošina o rozměrech 12 x 12 metrů, kde se nacházel palác, z něhož však dnes již nic nezůstalo. Nad plošinou paláce se tyčí homolovité návrší, na jehož vrcholu jsou patrné základy útočištné věže. Rovněž i tato věž měla rozměry poněkud skromné (cca 2 x 2 m), její strategicky neobyčejně výhodná poloha jí však dovolovala ovládat nejen celý prostor hradu, nýbrž i údolí hluckého potoka. Na jihovýchodní straně je homole věžního návrší oddělena mohutným (8 m širokým a 6 m hlubokým) ve skále tesaným příkopem od prostoru předhradí. Na dně tohoto příkopu se na západním okraji nachází kamenná destrukce, kterou dnes patrně nelze uspokojivě vysvětlit. Předhradí (dlouhé 64 m a široké maximálně 16 m) zaujímá jižní polovinu areálu hradu. Úroveň předhradí je sice níže než věž, ovšem na druhé straně je podstatně výše než plošina paláce. Předhradí se směrem k jihu trojúhelníkovitě zužuje, zdá se však, že na jižním konci, kde začíná náhorní plošina, bylo opevněno jen velice slabě (pokud zde opevnění vůbec bylo). Kromě toho nacházíme asi v polovině délky předhradí mělký příkop, který je rozděloval na dvě části, ani toto dílčí opevnění však nemohlo mít větší vojenský význam. Lze tudíž předpokládat, že s obranou předhradí se asi vážně nepočítalo, snad proto, že z prostoru náhorní plošiny útok nehrozil, jelikož se zde rozkládal prales, snad se spoléhalo na rychlou evakuaci do prostoru vnitřního hradu. Na severním okraji předhradí, poblíž příkopu, se nalézá další destrukce, ovšem rovněž nedešifrovatelná. Ačkoliv tedy hrad Hluky nepatří svými celkovými rozměry (délka i s předhradím činí 124 m) k nejmenším, terénní konfigurace zde nedovolovala (s výjimkou předhradí) umísťovat větší objekty. Na druhou stranu však hrad byl mistrovským stavebním dílem své doby, neobyčejně vynalézavě zapojujícím přirozené skalní útvary do jeho obranné sítě..

Na skalním ostrohu lichoběžníkového tvaru, v jeho užší části obrácené směrem k údolí, je dodnes patrné základní zdivo kruhové věže, k níž se těsně přimykal hradní palác o skromných rozměrech asi 10 x 10 m, oddělený od předhradí příkopem vytesaným ve skále, hlubokým a širokým 8 m. Palác zřejmě spojovala s předhradím lávka. V prostorách hradního paláce se až do 20. let 20. století dochovaly kamenné schody a sklepení, které však bylo z bezpečnostních důvodů zasypáno. V předhradí, jež je asi 50 m dlouhé a 30 m široké, jsou dnes jen stěží viditelné půdorysy hradeb a dvou budov neznámého účelu. Po pravé straně bylo nádvoří. Vstup do předhradí chránila čtyřboká věž s padacím mostem, vedoucím přes další hradní přikop, dnes již téměř zasypaný. Celý hradní objekt byl zpevněn pásem hradeb, které se však nedochovaly. Držitele ani dějiny hradu Hluky neznáme. Pravděpodobně však byl součástí pevnostního systému Drslaviců, kteří koncem 13. a počátkem 14. století zahájili kolonizaci Orlických hor. Do této doby lze také klást vznik hradu, jehož přímým úkolem byla zřejmě ochrana obchodní stezky, vedoucí údolím Zlatého potoka.