megalitická hrobka Dowth

Dowth je chodbový typ hrobky (passage tomb) se dvěma pohřebními komorami uvnitř kamenné mohyly. Tento druh hrobky představuje přibližně 10% z celkového počtu známých hrobek v zemi. Pro souhrn všech megalitických hrobek v Irsku viz tabulka ve foto-souboru megalitické hrobky Creevykeel. Hrobka Dowth má průměr 85 m a výšku 15 m. Na západní straně mohyly jsou vstupy do dvou chodeb, které vedou do dvou navzájem izolovaných pohřebních komor. Délka severnější chodby Dowth North je 18,2 m (patrně i s komorou, bez ní 12,5 m). Pohřební komora má tři niky, spolu s chodbou má proto půdorys kříže. V pravé (jižní) nice je navíc jeden společný vstup do dalších dvou krátkých výklenků. Pohřební komora byla postavena za použití čtyř vztyčených rohových monolitů, v koruně pospojovaných plochými překladovými monolity. Teprve na této konstrukci spočívá nevysoká přečnělková klenba. Konstrukce této komory je proto odlišná od pohřebních komor sousedních hrobek Newgrange a Knowth, kde přečnělková klenba začíná od země. Je ale shodná s mnoha hrobkami v irských megalitických centrech Carrowmore a Carrowkeel v hrabství Sligo a Loughcrew v hrabství Meath. Uprostřed komory leží oltář, monolit ve tvaru mísy, který se patrně původně nacházel v jižní nice. Vstup do chodby Dowth North je vertikální. Dnešní čtvercový vstupní otvor s poklopem je obezděný a zamřížovaný. Vstupní část chodby Dowth North ale patří mnohem mladší souterraině, viz níže. Jižnější chodba Dowth South má délku 3,5 m, i s pohřební komorou 8,25 m. Kruhová pohřební komora má jedinou niku na pravé (jižní) straně. Původní přečnělková klenba komory se nedochovala, je nahrazena betonovou klenbou. Chodba je orientovaná jihozápadním směrem, do komory pronikaly sluneční paprsky při západu slunce v době zimního slunovratu (21. prosince). Pro tento den je možno předpokládat, že stavitelé hrobek vykonávali ranní obřad při východu slunce v sousední hrobce Newgrange a večerní obřad při západu slunce v této komoře hrobky Dowth. Po obvodu mohyly jsou místy patrné obrubníky, veliké horizontálně položené monolity. Dohromady jich mohlo být okolo 115. Dva jsou patrné před vstupem do chodby Dowth South. Na východní straně mohyly je obrubník číslo 51, zvaný Kámen sedmi sluncí. Je na něm vyryto sedm kruhů, které mohou reprezentovat slunce. Další petroglyfy jsou vyryty na čtrnácti dalších obrubnících a v chodbách a pohřebních komorách hrobky. Na západní straně mohyly je navíc třetí (nejsevernější) vstup do podzemí. Ten patří souterraině, podzemní chodbě z doby okolo 9. a 10. století. Slovo souterrain pochází z francouzského sous terrain (podzemí). V češtině je toto slovo používáno jako suterén. Předpokládaným důvodem vzniku těchto chodeb po celém Irsku byla ochrana před nájezdy Vikingů. Další funkcí mohla být úschova potravy a cenností, opět ale nejspíše před Vikingy. Přesný účel jejich vzniku ale není znám. Souterraina má dva vstupy a dvě podzemní komory. Jižní vstup má společný s pohřební chodbou Dowth North. Na internetu je dostupné postarší video s virtuální 3D prohlídkou hrobky, viz https://www.youtube.com/watch?v=tw05wQ_xWCQ. Prohlídka začíná souterrainou, jejíž boční zdi jsou provedeny z nasucho kladeného zdiva. Ze souterrainy se jde dál do pohřební chodby a komory Dowth North. Změnu poznáme podle vysokých monolitů a na nich vyrytých petroglyfů. Prohlídka končí pohřební chodbou a komorou Dowth South..

Postavili ji neolitičtí zemědělci, kteří zde žili v úrodném údolí řeky Boyne. Brú na Boinne byl ve své době určitě významným obřadním centrem pro celou tehdejší megalitickou kulturu. Obřadní funkce místa pokračovala i v době bronzové, hrobka ale v té době zpustla. Vstupy do obou chodeb hrobky byly sesuvem mohyly zasypané. Jméno Brú na Bóinne (Palác na (řece) Boyne) dali zdejšímu megalitickému centru Keltové, kteří přišli do Irska v posledních pěti stoletích před našim letopočtem. Keltové věřili, že ve zdejších hrobkách sídlí bohové podsvětí. Jako vstup do podsvětí vnímali lidé hrobky i později. Po příchodu křesťanství ale keltské bohy z hrobek vystrnadily darebné irské víly. Více o těchto nezbednicích viz hrobka Fairy Castle. Jméno hrobky Dowth je odvozeno z irského jména Sí Dubhaidh (Temnota). Toto jméno je různými knižními a internetovými zdroji volně překládáno jako Vílí kopec tmy. Podobně jako hrobka Knowth, i hrobka Dowth byla v raném středověku centrem osídlení. Rukopisy Ulsteru a Čtyř mistrů (Annals of the Four Masters) zmiňují útok Vikingů na jeskyni Dowth v roce 862. Jeskyněmi byly označovány nejen přírodní jeskyně, ale i podzemní megalitické chodby a úkryty (souterrainy), které Irové stavěli v 9. a 10. století. V roce 1837 stál na hrobce nevelký dům. V roce 1847 byl proveden výzkum, při kterém byl do mohyly vyhlouben veliký kráter. Ten je zde i dnes. Tehdejší badatelé se patrně pokoušeli shora prokopat do pohřební komory. Na západní straně mohyly objevili dva vstupy do pohřebních komor. Od roku 1993 je Brú na Bóinne na seznamu světového dědictví UNESCO. Hrobka je majetek státu..