
Předchůdcem chebského hradu bylo hradiště, které založili nespíše koncem 9. nebo na začátku 10. století chebští Slované (Chebané?). Jejich přítomnost v oblasti Chebska dokládají archeologické nálezy už v 5. – 6. století. Hradiště se rozkládalo v místech dnešního hradu a přilehlé části města až po Mlýnskou a Růžovou ulici, na důležité křižovatce obchodních cest. Archeologické výzkumy (r. 1911 architekt J. E. Jonáš z Berlína, v l. 1932 – 1933 O Schürer, A. Gnirs a Státní archeologický ústav a v l. 1962 – 1964 A. Hejna z Archeologického ústavu ČSAV) zde objevily jednak velké slovanské pohřebiště, jednak valová opevnění s důmyslnou dřevěnou roštovou konstrukcí, kamennými zídkami a příkopy hlavně na Jánském a Jehlářském náměstí. Vedle těchto zbytků pevnostních staveb se zde našlo velké množní slovanské keramiky, šperků (hlavně stříbrných, zlatých a bronzových záušnic a jiných předmětů, vřetena, ruční mlýnky na… číst dále
Za velmi starých časů, kdy město bylo ještě obklopeno hradbami, žila v Chebu Marie Martínová se svou dcerou v domě "U dvou princů". Jak se někdy stává, matka byla okouzlena krásou své dcery. Stále jí kupovala nejnádhernější šaty, které dostala, ošetřovala ji jako křehký kvítek ve skleníku a chránila ji před každou námahou. Dívka se jmenovala Rozálie a myslela si, že jako matka, tak jí musí sloužit celý svět. Stávala se stále náročnější a náročnější. Nebylo zábav ve městě, na kterých by se Rozálie neobjevila v nových šatech, vždy krásnější než všechny ostatní dívky. Kolem ní se tlačili nejurozenější a nejváženější mladíci města, ale Rozálii se žádný nezamlouval. Čekala na prince, který by přišel z dalekých krajů a který by krásou a bohatstvím zastínil všechny ostatní.. Byl masopust, den před popeleční středou. Sál “U slunce" byl ozářen stovkami voskovic. V něm tancovala mládež v nejrůznějších maskách. Někteří přišli ve starém… číst dále