
Mokřinský evangelický kostel je jednolodní neorientovaný kostel na obdélném půdorysu s pravoúhlým presbytářem na severozápadě a hranolovou věží nad vstupním průčelím. Barevnost celé stavby je provedena ve žlutém okru (plochy) a lomené bílé barvě (pilastry a římsy). Před kostelem se nachází památník obětem 1. světové války, který byl postaven v r. 1924. Z architektonického hlediska představuje mokřinský kostel směsici historizujících a moderních proudů s výrazným užitím tradičního tvarosloví. Kostel tak svým zevnějškem, zejména věží, připomíná tzv. ašské evangelické baroko, které dnes představují kostel v Hranicích a rovněž již zaniklý evangelický kostel sv. Trojice v Aši, pod který mokřinská kazatelská stanice spadala. Ačkoliv se kostel nevyznačuje příliš invenčním řešením, jako je tomu u pozdějších staveb Otto Bartninga, jedná se o kvalitně pojatou stavbu dochovanou ve své původní podobě a doklad tvůrčího hledání… číst dále
Někdejší obec Mokřiny (Nassengrub) náležela k evangelickému (luteránskému) sboru v Aši. V r. 1907 byl založen spolek pro stavbu nového evangelického kostela v Mokřinách. Projekt kostela vypracoval na přelomu let 1911 a 1912 významný berlínský architekt Otto Bartning. Dne 14. července 1912 byl slavnostně položen základní kámen ke kostelu. Hrubá stavba byla dokončena na jaře 1913 a vysvěcení dokončené stavby se konalo 29. listopadu 1914. Kostel byl původně pojmenován jako Jubilejní kostel císaře Františka Josefa. Roku 1929 prošel kostel pod vedením mokřinského stavitele Geipela renovací fasády a také elektrifikací. V červnu 1937 byly slavnostně spuštěny elektrické věžní hodiny od firmy Kohlert z Kraslic. Poslední německé evangelické bohoslužby se v kostele konaly 30. září 1946. Po likvidaci Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byl kostel předán do užívání pravoslavné církvi, která jej vysvětila jako… číst dále