rybník a přírodní rezervace Velká Kuš

Rozlohou 52 ha je vedle rybníka Labuť druhým největším na celém Blatensku. Rybník Velká Kuš byl zřízen v 16. století tehdejším majitelem panství Petrem Zmrzlíkem ze Svojšína. Jeho název nemá nic společného s husitskou zbraní. Je totiž odvozen ze slova „kůše“, znamenající košatinu, tedy brlení u výpusti rybníka, která bránila úniku ryb. Vodní plocha je protáhlá, poněvadž k západu vybíhá výrazný jazyk. Od západu k východu je hladina dlouhá asi 1300 metrů, největší šířka rybníka je přibližně poloviční. Maximální hloubka dosahuje asi 7 metrů. Nad severním břehem se zdvíhá pastvina, z níž vystupují drobné lesíky. Ze severního břehu také vbíhá do vody zalesněný poloostrov, na němž se dochovaly stopy morového pohřebiště. Byly zde pochovávány oběti velké morové epidemie, která postihla Čechy zejména r. 1680. Jižní břeh je lemován ve východní části lesem a v západní podmáčenými loukami. Východní břeh představuje mohutná, obloukovitě prohnutá hráz o délce přes 360 metrů. Její koruna je porostlá starými duby a borovicemi a prochází po ní zelená turistická značka od vsi Vrbno do Čečelovic. Nejvýznamnějším vodním zdrojem rybníka je Mračovský potok, který přitéká od západu. Pramení v Krůtovském rybníčku západně od Kadova a nad Velkou Kuší protéká ještě rybníkem Vůsej či Vůsí a rybníkem Podkadovským. Pod Velkou Kuší Mračovský potok teče do sousední Malé Kuše, v jejíž hrázi je zajímavý kamenný můstek z r. 1789, a dále pokračuje k Blatné, kde se vlévá do říčky Lomnice. Druhý přítok přivádí vodu do rybníka od jihu, a to z rybníků Velká Lípa a Nad Kuší. K malebnosti rybníka Velká Kuš přispívají žulové balvany v lesíku nad hrází a také nevelký zalesněný ostrůvek při severním břehu. Rybník je využíván k chovu ryb a dvoudenní výlov se koná pravidelně jednou za dva roky. U hráze má písčité dno, takže se dá využít i ke koupání. Přírodní rezervace Velká Kuš se navzdory svému názvu samotného rybníka netýká. Předmětem ochrany je totiž kamenitá pastvina a vlhké, téměř rašelinné louky přiléhající k jihozápadnímu břehu rybníka poblíž dnes již turisticky neznačené cesty do Lnářského Málkova. Rezervaci vyhlásil někdejší Okresní národní výbor ve Strakonicích v r. 1985 na ploše necelých 7,5 ha. Komplex balvanitých pastvin a přilehlých mokřadních luk je reprezentativní ukázkou typické krajiny Blatenska. Nacházejí se tu vzácné druhy rostlin a hmyzu a hnízdí tu také několik druhů chráněných ptáků jako je slavík, linduška nebo bramborníček.