Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.
Pohled na nejstarší (východní) křídlo od jihozápadu
Kadov se nachází na Blatensku, v kraji plném lesů, rybníků i historických zajímavostí, přesněji na silnici II/174 ze Lnář na Velký Bor a dál na Horažďovice, asi 8 km západo-jihozápadním směrem od Blatné. Budova původní tvrze je skryta uprostřed vsi hned vedle kostela, jen několik metrů od hlavní silnice. A pokud v Kadově zastavíte, doporučuji také návštěvu kadovského viklanu (viz samostatné heslo), který je hned za humny na trase naučné stezky.
Filip Matoušek, 20.9. 2005
popis
Nejstarší částí dnešní dvoupatrové stavby je pravděpodobně východní křídlo, v jehož nádvorní stěně jsou dochovány zbytky dvou zazděných gotických portálků. Pokud tvrz obejdete zadem kolem kostela, nezapomeňte se podívat na velmi pěkný a architektonicky zajímavý arkýř v západním nároží a ozdobné etážové štíty s polosloupy.
Filip Matoušek, 20.9. 2005
historie
Po Kadově se již od počátku 14. století psali Řesanští z Kadova, a to po téměř celých sto let. Po husitských válkách uvádějí historické prameny jako zdejšího majitele Bohuslava z Lukavice (1447-61) a Petra Oseckého z Brloha (1517). Jeho potomkům, Záborským z Brloha, pak Kadov náležel až do roku 1650, a právě oni provedli renesanční přestavbu původní tvrze. Její dějiny jakožto panského sídla se pak uzavírají roku 1677, kdy bylo zboží připojeno k Bezděkovu a následně ke Lnářům. Výsledek současného stavu poté nejvíce pozměnila adaptace na sýpku, k níž došlo zřejmě v průběhu první poloviny 19. století. V druhé polovině 20. století využívalo tvrz zemědělské družstvo, od nějž ji v nedávné době odkoupilo občanské sdružení ZOFI Kadov. Díky práci tohoto sdružení byla již opravena střecha staršího křídla tvrze a interiér byl zpřístupněn veřejnosti. V malém muzeu jsou pořádány příležitostné výstavy a dále je zde…
číst dále