Záboří

Budova bývalé tvrze od severozápadu

© Filip Matoušek 07/2007

Velmi staré založení tvrze i církevního zakladatele napovídá v dnešní době zejména situace sídla ve svahu v bezprostřední blízkosti kostela sv. Petra a Pavla, přičemž podobu mohutné jednopatrové budovy získala tvrz pravděpodobně až v průběhu 14. a zejména 15. století za Zábořských z Brloha. Dnes je krytá nízkou valbovou střechou a v severozápadním nároží opatřena (dodatečným) masivním opěrákem; sýpkové patro, přístupné pouze vikýřem zvenčí se navenek projevuje malými okénky v dřevěných rámech. Podle dostupné literatury jsou v interiéru přízemí zrcadlové, a segmentové z doby úpravy na byt někdy na počátku 20. století. Při východní straně budovy je ve skalním podloží vytesán menší sklep se třemi slepými lochy, přístupný z prostoru dvora.

Historie tvrze

Starobylá ves Záboří je poprvé historickými prameny uváděna již v r. 1228, kdy patřila do majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, který ji r. 1305 spolu s kostelem a výslovně uvedenou tvrzí – sídlem správců zboží – prodal jakémusi blíže neznámému Koldovi a Záboří se tak stalo vladyckým zbožím. Z jeho majitelů jsou v průběhu 14. století doloženi Mladota (1361–1368), Habart (1380) a v r. 1381 bratři Filip a Černín z Pohoří; v letech 1399–1414 je zmiňován Častovoj ze Záboří jako patron kostela sv. Petra a Pavla. V období mezi l. 1442–1474 držel statek Bušek z Brloha, jehož potomci se začali psát jako Záborští z Brloha a sídlili na zábořské tvrzi nejméně do r. 1517, po němž Bušek Záborský přesídlil na svou druhou tvrz v blízkém Kadově. Oba statky sdílely společné osudy až do r. 1633, kdy Záboří koupil Albrecht Beneda z Nečtin. Nedlouho po Albrechtově smrti (r. 1655) prodal jeho vnuk Mikuláš Vít ze…  číst dále

Půdorys místa

Záboří (Strakonice), situace přízemí tvrze., Křížky je vyznačeno předpokládané gotické zdivo. Stav r. 1983.
© L. Svoboda, J. Úlovec (Encyklopedie českých tvrzí, 3. díl, [S-Z], Argo, 2005)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

68 Pootaví - Sušicko, Horažďovicko a Strakonicko

Cykloturistické mapy, Kartografie

33 Pootaví - Sušicko, Strakonicko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

136 Strakonicko. Blatensko