
1) vstupní usedlost - novostavba vstupní chalupy slouží jako zázemí, možnost ubytování pro jednotlivce i skupiny. Usedlost doplňuje roubený špýchar se stodůlkou původem ze statku Přetín čp. 34 a v zahradní části otevřený depozitář pro zemědělské stroje.
2) Usedlost drobného sedláka - usedlost tvoří dvě menší přenesené stavby, roubený čeledník z Otěšic a roubený špýchar z usedlosti Svrčovec čp. 17.
3) Usedlost středního sedláka - usedlost tvoří roubený špýchar s předzahrádkou pro léčivé byliny (z Petrovic u Měčína, usedlost čp. 6), roubená kolna se stodůlkou ze statku čp. 9 v Měčíně, roubená stodola z areálu mlýna v Nezdicích u Borov a drobný zděný objekt sušárny na ovoce. Usedlost doplňuje ovocná zahrada (původní regionální druhy ovocných stromů).
4) Chalupa správce polesí - pod lesem je umístěná roubená chalupa čp. 39, původem z Čachrova. Doplňuje jí nově postavený roubený chlívek z kokšínské usedlosti čp. 6. Na usedlost navazuje sezónní dřevorubecký srub.
5) Střední část areálu - leží mezi výše uvedenými usedlostmi a chalupou, v budoucnu by zde měla být kopie pazderny, kapličky či horizontální pily.
Ve skanzenu je umístěno několik dalších drobných staveb - výklenková sloupová kaplička, litinový kříž s vročením 1863 stojící u vchodu, kovaný kříž na žulovém soklu z r. 1848 a smírčí kříž.
Obec darovala na vybudování expozice potřebné pozemky, a postupně jsou na původních místech rozebírány památky lidového stavitelství, které jsou poté znovu postaveny v areálu skanzenu. Skanzen provozuje Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Jsou zde: roubená kůlna se stodůlkou usedlosti Měčín čp. 9, roubený špýchar usedlosti Petrovice čp. 6, roubená stodola z areálu mlýna v Nezdicích, kopie sušárny na ovoce usedlosti Měčín čp. 151, rekonstrukce předzahrádky první usedlosti, obytná chalupa Čachrov čp. 39, roubený špýchar Přetín čp. 34, roubený špýchar ze Svrčovce čp. 17, kopie dřevorubeckého sezónního srubu, výklenková kaple s barokní pokladničkou, kovaný a litinový křížek na žulovém podstavci a smírčí kříž. Roubená měčínská kůlna patří mezi nejstarší dřevěné stavby v Čechách - dřevo vchodových zárubní pochází z r. 1560, ostatní z let 1613-1618. Expoziční záměr je pojímán jako záchranný projekt pro v terénu ohrožené objekty lidové architektury v jihozápadních Čechách. Soubor staveb by měla mj. doplnit také například výměnkářská chalupa a drobné stavby jako studna nebo včelín. Skanzen představuje dobové formy bydlení, zemědělskou činnost, řemesla a domácí výrobu na vesnici v období 2. pol. 18. stol. - 1. pol. 20. stol.