
Hrad zaujímal úzkou ostrožnu nad pravým břehem Labe. Od stoupajícího svahu údolí řeky byla ostrožna na východě oddělena hlubokým, ve skále vylámaným šíjovým příkopem. Jádro hradu se nacházelo na protějším, západním konci ostrožny. Mezi ním a šíjovým příkopem bylo předhradí. V čele jádra hradu jsou dosud patrné pozůstatky štíhlé obdélné věže. Ta stála ještě v 19. stol. Jádro hradu se dnes jeví jako travnatý pahorek beze zdiva. Při pohledu z města je ale patrné, že jej ze tří stran stále obepíná obvodová hradba. V polygonálním západním čele hradby je dokonce patrné úzké okno s ostěním. Může tak jít o tzv. zavřený hrad (hrad pohřbený svým vlastním destrukčním materiálem). Spolu s obvodovou hradbou je na severní, západní a jižní straně jádra hradu patrná také parkánová hradba. Nejlépe zachovalou částí hradu je půlkruhová bašta, která zajišťovala flankování (boční ostřelování) severní strany hradu. Bašta je pozdním doplňkem hradu, nejspíše… číst dále
Osada Wehlen mohla být založena již českým králem Přemyslem Otakarem I. Někdy v průběhu 13. stol. nejspíše vznikl také hrad na ostrohu nad osadou. V roce 1245 získal Wehlen od krále Václava I. Jindřich der Erlauchte. Tento převod je poprvé zmiňován v roce 1269. Ve 14. a 15. stol. patřil rodu von Köckeritz. Nejpozději v 1. pol. 15. stol. o něj české království přišlo stejně jako o další okolní hrady Rathen a Königstein. Od té doby patřil Sasku a začal ztrácet na významu. V pol. 16. stol. byl opuštěn a chátral. Saský kurfiřt August Wettin jej v té době poskytl městům Hohnstein a Neustadt jako zdroj stavebního materiálu. V roce 1882 prodal stát hradní zříceninu okrašlovacímu spolku Saského Švýcarska za 300 marek. Hrad dnes s výjimkou půlkruhové bašty na severní straně patří městu. Bašta je v soukromém vlastnictví, byla obydlená ještě v osmdesátých letech 20. stol. Dnes je ale opuštěná.