Tvrziště nepravidelného oválu východně od kostela. V r. 1289 je jmenován Beneda z Bražce. Nálezy zdiva už ze 13. stol. První zmínka o tvrzi je až z roku 1316. V roce 1410 vlastní Bražec Svinovec ze Svinavy, v roce 1431 vlastní tvrz Jindřich Svinovec. Tvrz zanikla požárem v první polovině 15. stol.
Hlavní obrázek místa
Pohled na pahorek tvrziště
© Martin Kabeláč, 05/2006
Tvrziště se nachází na navrší východně od kostela. Tvrziště je ovál nepravidelného tvaru, který je dokola obehnán příkopem, na severní straně s předsunutým valem. Archeologický výzkum odkryl situaci v JV části vlastního tvrziště, kde odkryl obvodovou hradbu o šířce 1,7 metru, na kterou navazovala nevelká stavba ze slabšími stěnami (1,2 m) čtvercového půdorysu, do které se vstupovalo portálem z nádvoří. Dle názoru vedoucího archeologických prací jde o věž. Tyto pozůstatky pochází ze 13. století. V této části byly objeveny i pozůstatky mladších staveb. Významným stavebním materiálem použitým na této tvrzi, dle archeologického průzkumu, bylo dřevo. Prohlubně nacházející se uprostřed tvrziště souvisí s nedávnou vojenskou činností. Datace zdí nalezených archeologickým výzkumem nabízí domněnku, že objekt byl malým hradem, nebo jednou z nejstarších tvrzí v Českém království.
Petr Nožička, čerpáno z:Durdík, Sušický, Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Západní Čechy, Pankrác, Praha 2005, 22.5. 2011
historie

První zmínka v obci Bražec je z roku 1289, kdy je místní zeman Beneda z Bražce uveden jako svědek na listině. Už v této době zde bylo dle archeologických nálezů opevněné sídlo, i když první zmínka o tvrzi je až z roku 1316. V roce 1410 vlastní Bražec Svinovec ze Svinavy, v roce 1431 vlastní tvrz Jindřich Svinovec. Dle archeologického výzkumu v letech 1986–1989, tvrz zanikla požárem v první polovině 15. století a nebyla již obnovena. Koncem 15. století vlastní panství Jindřich z Plavna. V roce 1510 získává panství Jiří Plick z Plickensteina. V roce 1568 jej získávají Zedvicové. Tento rod prodává Bražec v roce 1581 vdově po Kašparovi Collonovi z Felsu Anně Karolíně Collona, rozené Šlikové, která jej připojuje k panství, jehož střediskem byla Andělská Hora. Od roku 1622 patří Bražec Černínům a je připojena k panství Stružná.

Petr Nožička, čerpáno z: Kol. aut., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, Durdík, Sušický, Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Západní Čechy, Pankrác, Praha 2005, 23.4. 2011

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Hradiště

Místa v okolí

 Stružná
 Hungerberg
 neogotická studna
 kašna
 radnice
 bývalá fara
 kostel sv. Jakuba
 Hartenštejn
 Bochov
 kostel sv. Leonarda
 Andělská Hora
 Údrč
 Údrč
 Jírov
 Skalky skřítků
 židovský hřbitov
 Šemnická skála
 kaple sv. Anny
 Luka
 kostel sv. Vavřince
 Ratibořský mlýn
 kostel sv. Martina
 Bučina
 Javorná
 Budov
 Budov
 kaple Panny Marie
 Lázně Kyselka
 kaple sv. Floriána
 Verušičky
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple Panny Marie
 Týniště
 Radošov
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel Všech svatých
 Goethova vyhlídka
 Tuchtova kaple
 zaniklá obec Mlyňany
 Bílá boží muka
 kaple
 Velichov
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Jižní prameny
 Kunzova muka
 kaple Kaina a Ábela
 Blažkův mlýn
 návesní kaple
 vyhlídka Karla IV.
 Jelení pramen
 Tržní kolonáda
 Vřídelní kolonáda
 Karlovy Vary
 boží muka
 Zámecká kolonáda
 Mazanec
 Jelení skok
 Mlýnská kolonáda
 židovský hřbitov
 Kokořovský dvůr
 kaple sv. Šebestiána
 kostel sv. Lukáše
 Žlutice
 Sadová kolonáda
 radnice
 Panský dům
 Žlutice – MPZ
 kašna
 Dalovice
 Dalovice
 Diana
 fara
 kaple Panny Marie
 Dalovice
 synagoga
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Kříže
 Mořičov
 Brložec
 kostel sv. Víta
 Nevděk
 panský dům
 mariánský sloup
 Toužim
 kaple sv. Kříže
 kaple sv. Anny
 radnice
 Štědrá
 Hájek
 Štědrá
 Hoppova kaple
 Budiš
 Valeč
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Urbana
 Ostrov
 smírčí kříž
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Kříže
 smírčí kříž
 Chyše
 Vladař
 Chyše
 zámecký pivovar
 synagoga
 kašna
 městské opevnění
 Maleš
 Bečov nad Teplou
 Bečov nad Teplou
 mariánský sloup
 kostel sv. Jiří
 popraviště
 radnice
 synagoga
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 9855
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 30.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama