kostel sv. Michaela archanděla

Kostel sv. Michaela Archanděla je jednolodní. Loď je obdélného tvaru, dlouhá 16 m a široká více než 10 m. Je kryta plechovou sedlovou střechou s vikýři. Obdélný trojboce uzavřený presbytář je od lodi odsazen, na něm je sloupková sanktusová zvonička s jehlancovou stříškou, kterou vytvořil sochař Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrichu v Tyrolsku podle předlohy Antona Barvitia. Nad hlavním průčelím, situovaným na západ, stojí hranolová věž s původním barokním zdivem v základech. Horní část je otevřená trojicí obdélných oken a završena trojúhelníkovými štíty. Průčelí, s vybranými nárožími, skrývá ještě tehdejší konstrukce gotické stavby. V ose nad obdélným portálem z kamene se dříve nacházela dřevěná socha světce z roku 1700. Ze severu je ke kostelu připojena patrová sakristie. Zde se uchovávala roucha a další liturgické předměty. Z jihu je dále připojena obdélná předsíň s obdélným portálem. Podélné stěny kostela mají zabudované tři páry obdélných oken, které jsou zakončeny segmenty – stejná okna nalezneme i v presbytáři. Členění vnějších kostelních zdí je lizénovými rámci.

Plochostropý vnitřek kostela je kryt rákosovým stropem a nese štuková zrcadla. Jako předsíň slouží podvěží, kde je strop zaklenut valenou klenbou s výsečemi. Presbytář pak odděluje mladší triumfální oblouk. O barevnou výmalbu presbytáře se postaral malíř Karel Zimmermann z Drážďan v roce 1902.

Vnitřní zařízení kostela je dílem umělců truhláře Lorenza, sochaře B. Seeliga a pražského malíře Z. Rudla. Jde o pseudorenesanční styl podle plánů architekta Antona Barvitia v době do roku 1894.

U východní stěny kostela stojí socha Korunování archanděla Michaela, jehož autorem byl sochař Ferdinand Demetze z Grödenu v Tyrolsku. Oltář Panny Marie Bolestné vyrobil sochař Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrichu v Tyrolsku. Kříž, visící na pilíři triumfálního oblouku, pochází od sochaře Josefa Rifessera ze St. Ulrichu v Tyrolsku. Ze zdemolované kaple sv. Jana Nepomuckého, která stála pod kostelem, sem byla donesena socha sv. Jana Nepomuckého. Pochází z první poloviny 19. století. Do kostela byl též umístěn vyřezávaný betlém z 18. století. Před druhou světovou válkou byl však ztracen. K liturgickým předmětům kostela patří ciborium, vysoké 0,39 m. Autorem tohoto díla byl zlatník Johann Michael Franck, značen monogramem „IMF“ a chebským puncem. Na noze ciboria jsou vyobrazeny Poslední večeře, Olivetské hora a Bičování Krista.

Ve věži kostela visely dříve zvony, které byly nově ulité po požáru (1718). Postaral se o ně chebský zvonař Balthasar Platzer. Zvony byly ztaveny dohromady při požáru roku 1885. Největší zvon Panny Marie měl vyryt nápis zvonařského mistra: „Balthasar Blatzer goss mich, Eger 1721“. Další dva zvony se jmenovaly sv. Lorenz a sv. Florián. Poslední byl věnován Třem Archandělům. Ve zvoničce nad závěrem visel malý sanktusový zvonek značený pouze nápisem: „Zu Eger gegossen a(nn)o 1717“.