pohled od jihu
© Jaroslav Černín, 03/2008
Kostel je jednolodní obdélná stavba zakončená odstupněným trojboce uzavřeným presbytářem. Před západní průčelí předstupuje čtvercová předsíň. Kouty lodi jsou prohnuty obloukem, nároží zaoblená, stěny členěny pilastry. Střecha byla valbová krytá šindely, nad presbytářem doplněna šestibokým sanktusníkem s cibulovitou bání.
Loď byla plochostropá otevřená do předsíně, nad hlavním portálem kruchta vyzdvižená na dvou sloupech. Presbytář byl zaklenut valenou klenbou s pěti lunetami.
Po požáru a půl století chátrání se dochovalo pouze obvodové zdivo s narušenou korunní římsou, vnější omítky jsou opadané téměř na celé ploše, vnitřní se cca z poloviny dochovaly.
V první etapě záchrany byly během roku 2007 po zdokumentování současného stavu provedeny přípravné práce – vyřezání náletových dřevin, odstranění suti a odpadu nahromaděného uvnitř objektu, příprava pro likvidaci náletových dřevin na koruně zdiva. Pro rok 2008 je plánováno fixování dochovaného zdiva, průběžně probíhají také jednání s památkáři a stavaři o nejvhodnějším způsobu konzervace zdiva.
Na počátku 14. století stával východně pod Branišovským vrchem dvůr Janov. Roku 1320 jej od Abrahama a Haranta ze Sychlice koupil premonstrátský klášter v Teplé. ...Již tehdy zde podle tepelských análů stával kostel. Poplužní dvůr po husitských válkách zchátral a roku 1476 nechal opat Zikmund na jeho místě založit nový rybník zvaný zpočátku Janowec a později Kaperlteich. V letech 1732–33 nechal opat Raimund III. v místě staršího kostela postavit barokní novostavbu roku 1734 zasvěcenou sv. Blažeji. Kostel se brzo stal navštěvovaným poutním místem. Svému účelu sloužil až do června roku 1957, kdy po zásahu bleskem zcela vyhořel. Téměř po celou svou existenci patřil kostel tepelským premonstrátům, teprve na konci 20. století přešel do majetku města Toužim, které jej dále věnovalo plzeňskému biskupství. Na počátku 21. století se o osud vyhořelého kostela začala zajímat skupina regionálních nadšenců, kteří roku 2007 po založení občanského sdružení „Cesta z města“ požádali o převedení kostela do svého majetku. Cílem sdružení je v prvé řadě záchrana a zakonzervování zříceniny kostela a jeho zapojení do připravované naučné stezky sv. Blažeje.
