Zbytky hlavní obytné věže – donjonu
Čelní strana donjonu se vstupem do místnosti
©Filip Matoušek 06/2002
Hrad je opravdu hodně zarostlý a není ze silnice vidět. Vede k němu však polní cesta, odbočující vlevo asi 1,5 km za Nepomyšlí těsně za mírným ohybem silnice. Po několika stech metrech dojdete přes louku k hustému lesíku, který ukrývá zbytky původního poměrně rozsáhlého předhradí. Za ním se již po překonání příkopu dostanete ke zříceninám hradního jádra, z nichž jsou nejvýraznější pozůstatky hranolové obytné věže – donjonu a brány.
V historických zprávách je hrad poprvé zmiňován roku 1338 jako majetek rytíře Racka. Roku 1421 byl hrad dobyt během křižáckého tažení proti Žatci, k výraznému poškození však zřejmě nedošlo a hrad byl nadále udržován rytíři z Nedvídkova. ...Od nich získali Křečov po roce 1482 Vřesovcové, kteří zřejmě provedli některé stavební úpravy. Když roku 1510 koupil panství Jiří Údrčský, hrad již nebyl v dobrém stavu a nehodil se k bydlení; proto byl ponechán osudu a již roku 1543 se uvádí jako pustý..
Zříceniny hradu Křečova se zachovaly nad obcí Rohovcem a jsou zarostlé křovinami. Zbořeniště prozrazuje, že se jednalo o malý hrad, který stával na kruhovém návrší a na severní straně byl obklopen dvojitým hlubokým příkopem. Vlastní hradní prostor se čtvercovým nádvořím měl hlavní kamenné stavení obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy. ...Na východní straně se rozkládalo předhradí, z něhož se nezachovalo nic. Nález pražských grošů při hloubení strouhy v 19. století zavdal příčinu k hledání pokladu. Hledalo se na hradě i v jeho okolí, zvláště v místě nazývaném místním obyvatelstvem Rondel, kde ještě v 19. století byly vidět zbytky jakési stavby. Prvním známým majitelem hradu Křečova byl v r. 1338 Racek, jeden z loupeživých rytířů, objevující se v písemných zprávách v polovině 14. století. Na prahu 15. století drželi hrad bratři Divišové. Při křižáckém tažení proti Žatci v r. 1421 byl hrad dobyt, Diviš starší upadl do zajetí a ustupující křižáci jej odvlekli do Bavorska. Po návratu ze zajetí v r. 1424 odkázal hrad a polovinu majetku svým dětem Janovi, Eleně, Anně a Alžbětě. Ti drželi hrad až do r. 1452. Po nich přešel do vlastnictví rytířů z Nedvídkova, kteří měli vleklou rozepři s Lounskými. Tvoch z Nedvídkova byl dokonce nějaký čas v Lounech vězněn. Po Tvochovi získala před r. 1482 hrad, dvůr a ostatní majetek vdova Markéta, rozená Údrčská, se sirotky. Soud nad nimi ustanovil jako poručníka Markétina bratra Jindřicha z Údrče. Ten bez souhlasu své sestry prodal hrad bratrům Janovi a Jarošovi z Vřesovic. Markéta však s prodejem nesouhlasila a vedla s Vřesovci o hrad několikaletý spor. Nakonec jí dal soud zapravdu, avšak musela Vřesovcům uhradit vynaložený obnos na opravu hradu. Kolem r. 1510 koupil hrad a ves Skytaly Jiřík Údrčský. V té době už byl hrad tak sešlý, že se nehodil k bydlení. Jiřík se proto odstěhoval na tvrz ve Vroutku a hrad Křečov ponechal osudu. V r. 1543 se už uvádí jako pustý.
|
Přihlášení |
